Žirečské varhany slouží jako nástroj ke koncertům, ale také jako nástroj muzikoterapie pro pacienty místního domova sv. Josefa.

„Jedná se o poslední varhany Johanna Antonína Bartha, které jsou schopné koncertní hry. Nástroj bude sloužit k doprovodu bohoslužeb, pro příležitostné koncerty, jako cvičební nástroj studentů varhanních oborů a v rámci muzikoterapie pro nemocné roztroušenou sklerózou,“ říká jeden z autorů projektu „Vzkříšené varhany“ barytonista Jakub Hrubý. Ten společně s varhaníkem Václavem Uhlířem provede posluchače zahajovacím koncertem

Zmiňované varhany, dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj, postavil Johann Antonín Barth v roce 1829 z Dolní Olešnice do starších varhanních skříní. V roce 1906 nástroj dispozičně upravil Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Odstranil všechny smíšené alikvotní řady a provedl úpravy na hracím stole.

"Nástroj postupem času chátral a počátkem 21. století byl již v havarijním stavu. V roce 2010 zahájil restaurátorské práce varhanář Dalibor Michek s rozpočtem téměř pět milionů korun. Povrchovou úpravu obnovila restaurátorka Hana Vítová za více než milion korun. Ukázkově restaurovaný nástroj byl dokončen v roce 2020 a stal se tak jedním z mála dosud funkčních opusů varhanáře J. A. Bartha," říká Hrubý, který spolu s varhaníkem Václavem Uhlířem sestavil databázi vzkříšených varhan a oba postupně vytvářejí jejich prezentace na webu www.vzkrisenevarhany.cz.

Celkový rozpočet opravy varhany byl přes sedm milionů korun a Královéhradecký kraj na něj přispěl dotací přesahující tři miliony. Varhany ale nejsou jediným mimořádným nástrojem žirečského kostela. Hned vedle nich se nachází zvonkohra, kterou postavil německý varhanář Johan Michael Roeder v roce 1732.

Původně byla v majetku hraběte F. A. Šporka v Kuksu a hrabě ji údajně záhy daroval žirečským jezuitům na usmířenou. V té době totiž vedl Špork s jezuity soudní spor o stavbu Křížové cesty ze Žirče a Kalvárie poblíž hranic Nového lesa, kterou se jezuité zavázali postavit, ale se stavbou otáleli.

Žirečská zvonkohra je světovým unikátem a dosud není známo, že by se podobný nástroj někde dochoval. "Zvonkohra v Žirči je zajímavá v tom, že se zde snoubí princip malé zvonkohry, kde manuálová část je ovládána klasickou klaviaturou, a velké zvonohry, která se zde ovládá pomocí pedálnice. Je to tedy nástroj bicí, ale hraje se na něj prakticky jako na varhany. Nástroj je vysoký téměř 3 metry a v manuálové části má celkem 48 kovových plotének a v pedálové 24 zvonků.

K jakým účelům se zvonkohra používala však nevíme. Zřejmě se uplatnila při divadelních a operních představení nebo sloužila jen tak pro zábavu," říká Jakub Hrubý, a dodává, že nástroj v Žirči byl restaurován v roce 2008 v ateliéru Českého muzea hudby v Praze. Mechanickou část restauroval Miroslav Kosťun, povrchovou úpravu obnovil Marek Scheib a chybějící zvonky (celkem 11 kusů) zhotovil zvonař Rudolf Manoušek. Rekonstrukce stála přes 700 tisíc Kč a podílel se na ni Královéhradecký kraj.

Vedle festivalu "Vzkříšení varhany" vznikly unikátní webové stránky, které zachycují zvuk varhan, fotky a prezentační video jednotlivých nástrojů. Po každém koncertě bude následovat praktická prohlídka nástrojů s odborným výkladem. Po pátečním koncertě v Žirči budou koncerty v Jičíně (12. září, kostel sv. Jakuba Většího 18:00), v Častolovicích (18. září, kostel sv. Víta, 19:00), v Hradci Králové (20. září, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 16:00) a nakonec v Broumově (25. září, kostel sv. Petra a Pavla, 18:00).