Od prvního března ho ve funkci nahradí Libor Seneta, současný náměstek ředitele pro léčebně preventivní péči. Mašek se stal po podzimních parlamentních volbách poslancem za hnutí ANO a po sedmi letech odchází z čela záchranky.

Na tiskové konferenci proto bilancoval nejen minulý rok, ale vzpomněl také na své začátky u záchranky. Mluvil o úspěších, které se v poslední době záchrance podařily a novinkách, které záchranka zavedla.

Jeho slova potvrdil i náměstek hejtmana a krajský radní pro oblast zdravotnictví Aleš Cabicar (Top 09). "Krajská záchranka je pionýrem v rámci celé republiky. Mašek a jeho tým vytáhli tuto službu na vrchol mezi všemi záchrankami v Česku," uvedl.

Královéhradecká záchranka je průkopníkem například ve využívání takzvaných firstresponderů - lidí znalých poskytování první pomoci, kteří jsou díky aplikaci v chytrém telefonu na místě náhlé srdeční zástavy často dříve než sanita, průměrně o pět minut. Díky časné resuscitaci má pacient větší šanci na přežití. Tento model se osvědčil hlavně v horských oblastech, kde jsou dojezdy záchranářů delší. Systém se zatím používá především v zahraničí, Mašek a jeho tým ho odkoukali v Izraeli. Momentálně se záchrankou spolupracuje 450 firstresponderů - lékařů, hasičů, policistů či pracovníků horské služby v civilu a také proškolených dobrovolníků z řad veřejnosti.

Podle Maška se také osvědčilo používání externích defibrilátorů, kterých je nyní rozeseto po kraji 48. Disponují jimi městské policie, hasiči a nově jsou rozděleny i v horských střediscích v kraji. I díky nim se daří zlepšovat šance pacientů na přežití.

Odpovídá tomu také zlepšení čísel - roste počet pacientů s náhlou zástavou oběhu, které se daří zachránit. "Primární úspěšnost je 40 procent. To jsou lidé, které živé přepravíme do nemocnice. Těch, kteří z ní odejdou domů, je prakticky všude v republice jen 10 procent. Nám se podařilo tuto úspěšnost zvýšit na 14,7 procenta, což je světově skvělý výsledek. Je to dvacet přeživších lidí navíc," poznamenal Mašek.

Další novinkou, která funguje zhruba čtyři měsíce, je sdílení lékařů. Kvůli nedostatku lékařů začala záchranná služba spolupracovat s nemocnicí v Jičíně a rozjela pilotní projekt. Nemocnice vytipovala sedm lékařů, kteří v určené směny pomáhají místnímu výjezdovému středisku. Lékaři se tak mohou vydat do terénu do dvou minut od chvíle, kdy jim z dispečinku záchranné služby přijde výzva.

Záchrance totiž aktuálně chybí 24 lékařů a příznivý není ani věkový průměr těch stávajících, který převyšuje 51 let. Pomoci by kromě sdílených lékařů mohli i doktoři z Ukrajiny. "Když nyní odchází jen jeden člověk do důchodu, je to problém pro všechny," poznamenal Mašek. Nejkritičtější je situace na Broumovsku.

Vrásky na čele dosluhujícího ředitele záchranky i jeho nástupníka a v neposlední řadě i radního pro krajské zdravotnictví způsobuje také financování záchranky. Loňské náklady činily 333 milionů korun, a ačkoli se záchrance rok od roku lépe daří čerpat finance od zdravotních pojišťoven, problém způsobují především osobní náklady. Ty loni činily přes 270 milionů. A měly by růst. Stát totiž garantoval zvyšování platů ve zdravotnictví o tři krát 10 procent. Peníze na zvyšování však nemá záchranka, ani kraj. "Celkem, včetně záchranky, to pro krajské zdravotnictví znamená 152 milionů korun. Nemůžeme dát něco, co nemáme," dodal Cabicar.