Kliknutím zvětšíteV celé historii lidstva jen těžko najdete významnější milník než přechod od lovu k zemědělství. Epochální změnu nově přibližuje Muzeum východních Čech expozicí příznačně nazvanou Měnící se svět. Ve vitríně u vstupu do největšího sálu muzea vedle sebe leží drobný kamenný hrot a mnohonásobně větší stolička mamuta. „V roce 1899 byla ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové nalezena mamutí kostra a mezi kostmi se našlo pět kamenných hrotů. Dokládá to ulovení toho zvířete člověkem. Ve své době to byl převratný nález, který prokázal, že člověk na našem území lovil mamuty. Do té doby se o tom nevědělo,“ říká autor výstavy Petr Čechák.
Proměna člověka z lovce na zemědělce byla pro vývoj civilizace naprosto klíčová. V dnešním Česku došlo k tomuto historickému zlomu zhruba před sedmi tisíci lety. „Je to jedna z mála výstav, která se zaměřuje na tento dějinný zlom,“ dodává ředitel muzea Petr Grulich. Přerod člověka z lovce v zemědělce umožnil vznik civilizací. „Zemědělství znamená, že se lidé usazují, vznikají sídla, z nich města, rodí se společnost. Tam jsou položené základy všech dnešních civilizací. Je to dějinný přelom, na který se hrozně zapomíná,“ připomíná Petr Grulich.
Lovci a první zemědělci vedle sebe žili tisíce let. Ač ve stejných podmínkách, k životu přistupovali naprosto odlišně, připomíná Petr Čechák: „Ačkoliv žili naprosto odlišným způsobem života, měli spoustu podobného. Několik staletí, možná i celé tisíciletí vedle sebe koexistovali relativně mírumilovně. Nevybíjeli se, ale tolerovali se.“
Pravěky ráj
V muzeu nalezneme třeba dioráma loveckého tábora. Je to rekonstrukce skutečného převisu v Českém ráji, kde byl tábor posledních lovců v době před sedmi a půl tisíci lety. V další části je replika části dlouhého domu prvních zemědělců. „Jejich délka byla i 20, 30 metrů. Konstrukce byla z kůlů, stěny s omazaným výpletem, střecha zřejmě z rákosu,“ říká Petr Čechák.
Řada nálezů umožnila archeologům udělat si představu o tom, jak vypadal všední život té doby. „Neměli bychom si tu dobu idealizovat. Průměrný věk byl kolem 30 až 35 let, ale to je zkreslené neuvěřitelně vysokou dětskou úmrtností. Pokud člověk přežil prvních pět let života, umíral kolem šedesátky,“ vysvětluje archeolog Muzea východních Čech. Výstava ale připomíná, že pravěk nebyl jen bojem o přežití. Lidé si nacházeli čas i na zábavu, hry, nebo primitivní umění. To připomínají repliky jeskyních maleb z Francie a Španělska nebo třeba malá soška v jedné z vitrín. Keramické prasátko našli archeologové v roce 1987 v Sověticích na Hradecku.
Překvapivě rozvinutá byla i pravěká kuchyně. „Máme vzácné doklady třeba spálených kusů jídla na keramice, které se podařilo vědcům analyzovat. Doložený je rybí vývar nebo masová polévka. Něco na úrovni kančího guláše, v podstatě maso dušené se zeleninou, hodně se užívaly bylinky,“ usmívá se archeolog Čechák. První zemědělci pekli i chleba.
Nejstarším exponátem je kolekce nástrojů českých lovců mamutů pocházející z období 25 až 22 tisíc let před naším letopočtem. Expozice ukazuje i to, jak se zemědělství šířilo do Evropy. „Střed výstavy je věnovaný nálezům z Blízkého východu a balkánského poloostrova. Měli jiné suroviny, ale nalezené artefakty nevypadají až tak odlišně,“ zamýšlí se nad artefakty Petr Čechák.
Výstava Měnící se svět zaujme malé i velké. „Je postavená tak, aby umožnila vcítit se do atmosféry doby. Snažili jsme se co nejvíc vtáhnout návštěvníka do tehdejšího způsobu života,“ přiznává ředitel Muzea východních Čech Petr Grulich. Expozice bude v Hradci Králové otevřená až do poloviny listopadu.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
