Mnohé tipy od vás přicházely takříkajíc „ex post", tedy poté, co už jsme uzavřeli a vydali hesla příslušných písmen. Rozhodli jsme se proto pro jakýsi „dotisk" a v naší Východopedii budeme pokračovat. Už teď máme od vás nashromážděných téměř 150 hesel. Rádi přivítáme vaše další příspěvky a tipy, které je možné opět posílat na mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno A

Ambrož hradecký

Kněz z Hradce Králové patřil k nejvýznamnějším osobnostem husitství. Byl duchovním vůdcem orebitů a následně sirotků. Působil v dnešní katedrále sv. Ducha, ale v létě roku 1419 byl z Hradce Králové vykázán, když ho královští úředníci označili jako podněcovatele náboženských nepokojů. Stal se duchovním vůdcem Orebského bratrstva, se kterým se zúčastnil tažení na Prahu. V červnu roku 1420 se mu podařilo zmocnit se Hradce Králové, který byl v té době v držení Zikmundova vojska. V dubnu roku 1423 otevřel Ambrož město Janu Žižkovi, který zde po odchodu z Tábora našel svoji základnu. Když Žižka v říjnu roku 1424 zemřel u Přibyslavi, inicioval Ambrož převoz jeho těla do Hradce Králové, kde bylo pohřbeno v katedrále sv. Ducha. Žižkovi věrní si ze zármutku dali jméno sirotci. Ambrož byl jedním z vyjednávačů na  basilejském koncilu, kam ho vyslal kutnohorský sněm. V březnu roku 1437 došlo v Hradci Králové k převratu. Ambrož se na útěku zranil a byl zajat. Po propuštění v říjnu tohoto roku se s částí bývalých sirotků ještě jednou pokusil ovládnout město. Akce však skončila nezdarem a Ambrož odešel do Kolína, kde v říjnu roku 1439 zemřel.

Upomínkou na známého kněze a faráře je v Hradci Králové kostel sv. Ambrože. Stojí na pozemku ve tvaru trojúhelníku mezi ulicemi Nerudovou a V Lipkách a jeho projekt v roce 1925 vytvořil architekt Josef Gočár. Základní kámen byl položen 8. srpna 1926. Realizaci řídil hradecký stavitel Josef Vyleťal v letech 1926 – 1929. Kolumbárium a nádvoří bylo dokončeno v roce 1930. Interiér byl doplněn na podzim 1952 o třímanuálové varhany.

Andrés Dušan

Dostihový jezdec, rodák z Opavy (23. července 1971), jehož kariéra je úzce spjatá s Pardubicemi, kde trénuje i jezdí dostihy. Vyučil se ve Velké Chuchli a první rovinové i překážkové dostihy jel v roce 1986. O dva roky později poprvé zvítězil. Díky úspěchům v rovinových i překážkových dostizích je přezdívaný dostihový obojživelník. V novodobé historii je jediný, kdo vyhrál České derby (1998 – Temirkanov) a Velkou pardubickou  (2007 – Sixteen, na snímku v cíli i s trenérem Josefem Váňou). Triumfoval i v bratislavském St. Leger (2001 – Nagar). Podle aktuálních statistických údajů Jockey clubu k 25. říjnu 2015 má 4520 startů, z toho 308 vítězství na překážkách a 340 na rovině. Majitelům vydělal přes 60,5 milionu korun. Z nejtěžšího dostihu kontinentální Evropy, na jehož startu stál jedenadvacetkrát,  má na svém kontě mj. i dvě 2. místa s Decent Fellow za vítězným Maskulem (2002) a s Nikasem za suverénní Orphee des Blins (2013) a dvě třetí místa s Czankou za Peruánem a Belovodskem (2000) a s Valldemosem za Tiumenem a Sixteen (2011).

Andrlová Ivana

Česká herečka se narodila 28. října 1960 ve Vysokém  Mýtě a žila v Chocni. Po studiu na pražské konzervatoři začala v roce 1982 působit v Divadle Jiřího Wolkera (dnešní divadlo v Dlouhé). Od devadesátých let střídavě hrála v různých pražských hereckých souborech. Od roku 1997 je členkou soukromé Divadelní společnosti Háta.

V roce 1974 jsme ji mohli vidět poprvé, v seriálu 30 případů majora Zemana ztvárnila jeho dceru Lidušku. Opravdovou hlavní roli si zahrála o dva roky později v televizní  inscenaci Podnájemníci po boku tehdejších hvězd Jaromíra Hanzlíka a Daniely Kolářové.

Téměř deset let hrála princezny (Princ a Večernice, Princové jsou na draka, Za humny je drak, Co takhle svatba, princi). V televizní tvorbě jsme ji vídávali v roli sympatických mladých žen (např. Zralé víno, Vítr v kapse, Dobrá voda, Chlapci a chlapi).

Je velmi dobrá dabérka, což prokázala nadabováním hlavní představitelky Ally z amerického televizního seriálu Ally McBealová nebo hlavní představitelky seriálu Divoký anděl Natalie Oreiro. Získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský herecký výkon v dabingu za ztvárnění hlavní role Ally McBealové ve stejnojmenném seriálu.

Byla manželkou herce Ivana Vyskočila, se kterým má pětadvacetiletou dceru Michaelu. Kromě hraní se dala i na podnikatelskou dráhu.

Písmeno B

Balbín Bohuslav

Největší český barokní historik, jezuita a vlastenec pocházel ze zemansko-měšťanské katolické rodiny, zchudlé za třicetileté války – narodil se 3. prosince 1621 v Hradci Králové. Otec mu záhy zemřel a Balbín prožil dětství u příznivce rodiny Oty z Oppersdorfu na zámku v Častolovicích.

Středoškolská studia absolvoval v Broumově, Jičíně, Praze a v Olomouci. Již v necelých patnácti letech vstoupil do jezuitského řádu. V Praze studoval filozofii (1639–1642), kde se zabýval českými dějinami. Podle řádových zvyklostí vyučoval na jezuitských gymnáziích (1642–1645), aby pak mohl vystudovat teologii (1645–1650): kněžské svěcení přijal v roce 1649. Rok před tím se zúčastnil obrany Prahy proti švédským vojskům a byl vážně zraněn. Po vyléčení krátce působil jako misionář na Rychnovsku, zejména v okolí Vamberka. Poté se stal gymnaziálním profesorem, ale v roce 1661 ho zbavili oprávnění pracovat s mládeží. Do roku 1676 byl nucen pro své názory žít mimo Prahu. Uchýlil se do Klatov, poslední léta života však opět strávil v pražském Klementinu. Rok před smrtí ochrnul po záchvatu mrtvice,  zemřel v listopadu roku 1688.

Jeho nejproslulejším a nejznámějším dílem je Obrana jazyka slovanského, zvláště českého, která však měla původně název Stručná, ale pravdivá rozprava o kdysi šťastném, nyní však přežalostném stavu Království českého. Balbín v ní prezentuje silné slovanské povědomí a české státoprávní cítění, lásku k českému jazyku a především velké vlastenectví. Zajímavostí je, že napsal a vydal životopis prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Bartošová Linda

Rodačka z Vysokého Mýta (4. května 1993) se stala Českou Miss World 2012. Žije spolu s rodiči ve Vraclavi na Orlickoústecku, ve Vysokém Mýtě absolvovala základní školu, maturovala v Pardubicích (2012 - soukromé anglické gymnázium). V období středoškolských studií  byla na stáži v našem Pardubickém deníku, poté začala studovat žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Budoucnost nevidí na předváděcích molech, modelingu se věnuje jenom příležitostně. Chtěla by pracovat v televizi, propojit moderování s psaním. Velmi dobře mluví anglicky, umí francouzsky a španělsky.

Bárta Aleš

Pardubický rodák (nar. 1966) je zakladatelem nemocnice v západokeňském městě Itibo, která funguje v rámci projektů organizace ADRA.

Před odchodem do Afriky, kde s přestávkami působí od roku 2005, pracoval 16 let v úrazové medicíně. K odchodu na misi ho přiměla tsunami v roce 2004; jeho prvním působištěm se stala Srí Lanka. Potom s kolegy hledal vhodné místo k práci v Keni, až nakonec našli Itibo. Vybavení nemocnice se postupně zlepšuje, lékaři se zde však musejí naučit obejít se bez vyspělé diagnostiky. Mezi případy, kterými se tu kromě běžných chorob a úrazů zabývají, patří například zranění způsobená v souvislosti s černou magií nebo případy domácího násilí, pramenící z naprosto nerovnoprávného postavení žen v oblasti. Velká část úrazů vzniká v souvislosti s tím, že základním pracovním nástrojem je zde mačeta. Kromě pracovních úrazů jsou však častá i napadení. Další zranění vyplývají z nehod při jízdě na motocyklech. Časté jsou otravy herbicidy nebo insekticidy, způsobené však nikoli nešťastnou náhodou, ale záměrným sebepoškozováním.

Beneš Michal

Legendární představitel Krakonoše, který celá desetiletí končil zimní sezonu a zahajoval jaro při tradiční březnové akci v Harrachově. Jako vládce našich nejvyšších hor se však zúčastňoval více než šedesáti akcí ročně, někdy se dokonce jako Krakonoš hlásil i do telefonu.  Funkci, včetně krakonošovské výstroje, sukovice a fajfky, převzal od neméně legendárního Krakonoše, lesníka Oldřicha Janouška. „V civilu" byl od roku  1976 až do odchodu do důchodu ředitelem Středního odborného učiliště lesnického v Harrachově. 30. dubna 2015 Michal Beneš náhle zemřel ve věku nedožitých jedenasedmdesáti let.

Bělobrádek Pavel, MVDr., Ph.D., MPA

Český politik, který se narodil 25. prosince 1976 v Náchodě. Vystudoval veterinární lékařství na Fakultě veterinární hygieny Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, kde vzdělání doplnil o doktorát a atestaci 1. stupně u Státní veterinární správy ČR.   Od roku 2001 pracoval jako veterinární inspektor na Krajské veterinární správě pro Královéhradecký kraj.

V roce 2004 vstoupil do KDU-ČSL a o pět let později se stal krajským tajemníkem této strany v Pardubickém kraji. Základy ekonomie, politologie, práva, mezinárodních vztahů, politický marketing a veřejnou prezentaci vystudoval na Vysoké škole CEVRO Institut, Liberálně konzervativní akademii (2009-2010) a následovalo postgraduální studium MPA program – Bezpečnostní a krizový management. V roce 2010 byl zvolen zastupitelem města Náchod. Téhož roku byl na mimořádném sjezdu KDU-ČSL ve Žďáru nad Sázavou zvolen do funkce předsedy strany a tento post již podvakrát obhájil (2013 v Olomouci a 2015 ve Zlíně). Pod jeho vedením se straně v roce 2013 podařilo navrátit do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Byl zvolen předsedou poslaneckého klubu, poté místopředsedou Poslanecké sněmovny. V lednu roku 2014 byl jmenován do funkce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace a z tohoto důvodu rezignoval na post místopředsedy Poslanecké sněmovny i předsedy poslaneckého klubu.

Pavel Bělobrádek je ženatý, s manželkou Janou mají syna Josefa a dceru Anežku.

Běloves

Podle historických pramenů byla obec Běloves u Náchoda známá díky přírodně sycené alkalické vodě už kolem roku 1392. Několik lahví vody si pro posílení prý nechával do svého ležení v Kladsku posílat i známý český vojevůdce Albrecht z Valdštejna. V roce 1818 pozemky zakoupil magistrátní rada Jan Schmidt z Bergenholdu a společně s náchodským hostinským Janem Macháčkem založili Lázně Běloves.

Základním přírodním léčivým zdrojem byla alkalická kyselka o teplotě 12,5 stupně Celsia, vyvěrající z hloubky 24 metrů, která měla nejvyšší obsah kysličníku uhličitého ze všech minerálních vod v naší republice. Nejprve se zde pomocí přírodních uhličitých koupelí léčila onemocnění oběhového systému, pohybového ústrojí, nervové potíže a probíhaly zde rekonvalescence po těžkých nemocech, později se doporučovaly také pitné kůry z původního pramene Jakubský. Nový pramen Ida nazvaný podle náchodské princezny Schaumburg-Lippe, která se tady uzdravila z těžké nemoci, byl otevřen v roce 1840. V roce 1871 koupil lázně italský profesor malířské akademie v Benátkách Jacopo Bonato. V té době zažívaly lázně svůj největší rozkvět, byla zavedena pravidelná lékařská služba, rašelinné lázně, zřízen oplocený park s lavičkami a  promenádními cestičkami, kde se konaly časté koncerty. V roce 1900 získal lázně do vlastnictví proslulý bakteriolog a univerzitní profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy MUDr. Ivan Honl, který mimo jiné pro hosty lázní organizoval výlety v kočárech nebo vlakem do blízkého okolí i nedalekých lázní Kudowa-Zdrój.

Počátkem 20. století lázně prosperovaly a minerálka Ida byla stáčena do lahví a rozvážena. Po únoru 1948 byly lázně znárodněny, správu převzala Ústřední národní pojišťovna a o několik let později Ústřední rada odborů (ROH). Provoz lázní byl postupně omezen, osvěta zanikla úplně, hostů ubývalo a areál pomalu chátral. V 60. a 80. letech minulého století bylo ještě přistaveno a opraveno několik budov, investovalo se do lékařského a rehabilitačního vybavení a byl vypracován projekt nových lázní. Po sametové revoluci získali lázně v restituci potomci původních majitelů a lázně ještě zhruba rok fungovaly. Kvůli nedořešeným záležitostem s pozemky, sporům o vodu a opakujícím se problémům s hygienou byly lázně uzavřeny a vyhlášen konkurz.

V roce 1996 areál zakoupili noví majitelé, kteří lázně i obchodování s minerální vodou zrušili úplně. Město Náchod 24. 7. 2011 po rekonstrukci slavnostně otevřelo kapličku nad Jakubovým pramenem, kde si zájemci mohou načerpat kyselku Idu zdarma. Obnova a opětovné zprovoznění běloveských lázní je již řadu let jedním z hlavních záměrů města. V současnosti připravuje výstavbu nového prameníku s kolonádou v areálu Starých lázní, který by měl navazovat na zbytky původních budov.

Bittnerová Miluše

Česká herečka se narodila 10. prosince 1977 v Jičíně, vystudovala gymnázium v Hořicích. Od roku 1992 působila v poloprofesionálním divadle Jesličky v Hradci Králové. V roce 1996 byla přijata na pražskou DAMU, kde v roce 2002 úspěšně získala magisterský titul v oboru herectví. Již během studií se objevovala v divadle Komedie (Tři sestry režiséra Michala Dočekala) a v Národním divadle (Bloudění režiséra Jana Antonína Pitínského). Postupně prošla divadly AHA!, Skelet a Divadelní společností Julie Jurištové. Hrála v celé řadě televizních inscenací, objevuje se v zahraničních filmech. Důležité profesní zkušenosti získala při moderování ranní show v legendárním radiu Limonádový Joe, od roku 2014 ji můžeme slyšet i v pořadu Dvanáct na dvanáct na stanici Českého rozhlasu Dvojka.

Kromě herectví se věnuje i charitativní činnosti – v roce 2010 se stala spoluzakladatelkou Nadačního fondu Pepina, který pomáhá lidem v těžkých sociálních či rodinných situacích, starším a nemocným, dětem, nebo těm, co pocházejí z problémových rodin.