Říká se, že člověk nevkročí dvakrát do stejné řeky. Ale o tom, že by se do ní mohl překlopit, není nikde vůbec žádná řeč. To vše mi běželo hlavou, když jsem se vydal na umělý vodní kanál v pražské Troji, kde jsem si měl jen tak nalehko a v „suchém“ triku vyzkoušet opět plavbu na raftu. Tentokrát s hvězdně obsazenou posádkou – juniorskou dívčí posádkou ověnčenou medailemi z nedávno skončeného mistrovství světa v raftingu v Bosně a Hercegovině a také členkou RK Troja Sárou Hrdličkovou.

„Pro jistotu si vezměte s sebou věci na převlečení, u raftu člověk nikdy neví, co se může stát,“ stálo ve zvacím dopisu. Tuto radu jsem si vzal k srdci, ale moc jsem nedbal na to, že by se něco mohlo stát. Vždyť se chci jen malinko projet a zjistit, co radí mistryně svého oboru rekreačním raftařům, kterých budou za pár dní plné české toky.

Svoji odolnost si redaktor Deníku vyzkoušel na vlastní kůži i loni na podzim:

Ani jsem netušil, že se poměrně zblízka podívám i na to, jak trénuje tokijským olympijským zlatem ověnčený vodní slalomář Jiří Prskavec. A když říkám zblízka, míním tím zblízka. Zatím jsem ho jen letmo zaregistroval, když se svým trenérem obhlížel trojský kanál v době, kdy se první posádka raftu chystala na průjezd vodními válci a brankami. „Takhle si tam musíte dát nohu, pěkně pod ten buřt, tedy pod tu vzpěru, která je tu kvůli stabilitě lodi. V žádném případě však neslouží k sezení. Druhou nohu pak dáte do třmenu na dně lodi,“ vyruší mě výklad Sáry Hrdličkové, když ukazuje kolegům, jak se má správně v raftu, respektive na něm sedět. Pak už stačí jen pádlovat.

Co dělat při vypadnutí z raftu

Zatímco se první posádka pouští do vln, přemítám, kolik stupňů asi voda má. „To ti neřeknu, ale docela jsem se v ní zahřál,“ vyruší mě z mých úvah kolega David, který se jen před pár vteřinami stal nedobrovolným pstruhem zdejšího kanálu. Stačilo k tomu jen málo - dostat se do vodního válce, ze kterého nebylo úniku, a pak jen decentně vypadnout z raftu. Alespoň si vyzkoušel v praxi rady další ze závodnic a mistryní ve svém oboru a zároveň světovou šampionkou Annou Kašparovou, jak se chovat při nedobrovolném opuštění lodi.

Plavu si ani nevím jak. | Video: Deník/Petr Vaňous, se souhlasem Nedori

„Když z raftu vypadnete, zachovejte chladnou hlavu. Zkuste se raftu co nejdříve chytit, lehnout si na záda a splývat po směru proudu. Pokud se od raftu vzdálíte příliš daleko, plavte s proudem a počkejte, až se uklidní. Teprve pak doplavte k raftu nebo ke břehu,“ radí mistryně světa.

Její radu si za chvíli mám vyzkoušet i já. A taky tu teplotu vody. Nicméně David nebyl od pravdy v tom, že člověka nečekaný pád do vody, která měla dle místních 14 stupňů Celsia, docela zahřeje. I nám se stal osudným vodní válec, který jsme se několikrát snažili projet proti proudu.

„Teď pořádně zaber.“ To bylo to poslední, co jsem ještě jako člen lodní posádky slyšel. Pak už jen následoval zajímavý kolotoč událostí okořeněný pádem raftu na moji hlavu a mým proplutím několika branek. Ani jsem vlastně nezaregistroval, zda jsem alespoň bez raftu zajel trať čistě, či jsem nabral nějaké trestné vteřiny. Vím jen, že jsem si nabral trošku vody do úst, uší a bot. A kolem prosvištěl Prskavec.

Jakmile jsem vyčvachtal na břeh, kdy jsem ještě s omluvným výrazem odmítl další svezení, padla řeč nejen na to, zda mám opravdu s sebou věci na převlečení či zda nepotřebuji vlhčený ubrousek, ale i na nadcházející vodáckou sezonu. Hlavně pak rady, jak se na lodi chovat a co vše dělají tuzemští vodáci špatně. „Hlavně pijí před plavbou alkohol. Nechápu, jak to mohli zákonodárci povolit,“ posteskne si Hrdličková.

Obuv, neopren a helma

Každý, kdo se vydá na jakoukoliv řeku, a to nejen v raftu, by neměl podcenit přípravu a výbavu. „Součástí vodácké výstroje je vždy pevná obuv do vody, vhodné oblečení, nejlépe neopren, který vás udrží v teple a suchu, záchranná vesta a v případě vodních terénů o obtížnosti WW III a výš také vodácká helma. Vestu by lidé neměli podceňovat ani při turistickém splutí. Pro dospělé je vhodná, pro děti by měla být samozřejmostí,“ vyjmenovává čeká reprezentantka základy před vyplutím. Dobré je mít s sebou také záchrannou šňůrku neboli házečku, která může člověku z nesnází pomoci.

Co se týče raftu, neměl by být příliš nafouknutý a měl by se dát snadno zmáčknout. Díky tomu se posádka vyhne nebezpečí protrhnutí či propíchnutí. Doporučuje se ale i tak nafukovat raft těsně před jízdou.

close Redaktor Deníku si na vlastní kůži vyzkoušel nejen sjet raftem divokouvodu, ale i základy vlastní záchrany při vypadnutí z lodi. info Zdroj: se svolením Václava Koláře zoom_in Redaktor Deníku si na vlastní kůži vyzkoušel nejen sjet raftem divokou vodu, ale i základy vlastní záchrany při vypadnutí z lodi.

Kašparová také apeluje na to, že když člověk jede na raft, musí mít na paměti, že nejede na žádnou klidnou vodu a je dobré se s místem předem seznámit. „Lidé často zapomínají, jak to na vodě může být zrádné. Než někam vyrazíte, zjistěte, jak je na tom daná řeka s momentální splavností, k tomu vám pomůže třeba stránka raft.cz. Vhodné podmínky se mohou rychle měnit,“ upozorňuje Kašparová a nabádá, aby lidé vždy vyrazili s někým zkušeným a nejlépe ve skupině.

Důležitý je i posez. Správná pozice je na bocích raftu. Sednete-li si na rozpěry uvnitř člunu, bude se vám špatně pádlovat. Současně si od zkušenějšího raftaře nechte vysvětlit, jak se má pádlo držet. Pak vám půjde řízení mnohem lépe.

Jet vodu sám? Zbytečný hazard

Raft, stejně jako třeba kanoe, se řídí především na pozici zadáka (kormidelníka), ten může na raftu být jeden, nebo dva (jeden sedí vlevo a jeden vpravo). Kormidelník směruje raft dopřednými záběry a „ulomením“ – to je záběr, při kterém se žerď pádla opře o bok lodě a lehkým páčivým pohybem se odtlačí list pádla směrem od lodi, a tím se raft mírně pootočí.

„Nikdy nejezděte na vodu sami. Parťák je k nezaplacení nejen v příjemných chvílích, ale především v situacích, kdy potřebujete pomoct. Pokud k takové situaci dojde, nejdříve zajistěte svou vlastní bezpečnost. Rozhodně se nevrhejte bezhlavě do nějakého nebezpečí. V případě, že se bude někdo topit, využijte všech dostupných pomůcek a zavolejte odbornou pomoc,“ doplňuje rady mistryně světa.

Doporučení pro rekreační vodáky má i předseda Svazu vodáků ČR Libor Polák. Apeluje, aby si lidé rozmysleli brát s sebou za každou cenu dnes tolik používané kamery, které si připevňují na helmy. „Už jsem zažil, že člověku náraz zarazil kameru takřka do hlavy. A to i přes helmu. Vím, že je to teď in, ale hlavní je bezpečnost,“ zdůrazňuje Polák.