Ani večerní hodiny lidem velkou úlevu nepřinesou. Ohlášené teploty na mnoha místech přesáhnou dvacet stupňů, takže nás čeká další tropická noc. A ráno to nebude lepší, ačkoli svátek svaté Anny, který měl být zárukou ranního ochlazení, se slavil před týdnem.

Horké počasí však může vedle nepříjemných pocitů působit také zdravotní problémy. Ohroženi jsou zejména starší lidé nebo chronicky nemocní, zejména kardiaci a astmatici, ale také děti, které ještě nemají plnohodnotný termoregulační systém.

Úžeh a úpal
Úžeh - přehřátí mozku způsobené přímým slunečním zářením. Ochranou může být pokrývka hlavy a namáčení vlasů.

Úpal - přehřátí organismu při dlouhém pobytu v prostředí s vysokou teplotou a nedostatku tekutin.

„Horko naštěstí zatím výraznější počet kolapsů nepřineslo. Představa, že lidé kvůli vedru padají na ulicích jako mouchy, je mylná,“ řekl Deníku mluvčí krajské zdravotnické záchranné služby Ivo Novák. Jedním z důvodů, proč počet kolapsů z horka není příliš velký, je podle něj opatrnost, protože většina lidí ví, co jim v horku hrozí, a řídí se radami lékařů.

„Nepřetěžovat síly a pít dostatečné množství tekutin,“ to jsou rady, které bezezbytku platí,“ uvedl Ivo Novák. Toto pravidlo je dobré dodržovat zejména při větší fyzické zátěži.

Pitný režim a pokrývka hlavy

Pokud se lidé chystají na výlet, neměli by zapomínat na pitný režim a zejména na to, že ve vedru je spotřeba tekutin vyšší. Podle odborníků by měl dospělý člověk v těchto teplých dnech vypít 2,5 až tři litry tekutin denně – a spíše vlažných než ledových.

Lékaři také doporučují, aby lidé při pohybu venku nosili pokrývku hlavy, která je ochrání před úžehem. Zejména kardiaci by si měli dávat pozor na rychlé přechody ze silně klimatizovaných místností do horka a naopak.

Ti, kteří si dopřávají dobrodiní klimatizace, by v zájmu vlastního zdraví měli dodržovat zásadu, že rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou by neměl přesáhnout deset stupňů Celsia.

Důležitá je rychlá reakce

Pokud se někomu v létě udělá nevolno, nejsou záchranáři při telefonickém ohlášení schopni posoudit, zda jde o kolaps z horka.

„Ale o to ani nejde. V těchto případech není důležité hledat příčinu, ale řešit důsledek,“ upozornil Ivo Novák.

Lidé, kteří se snaží postiženému pomoci, by podle něj měli nejdříve zjistit, zda dýchá a zda nemá zástavu oběhu, a podle toho zahájit první pomoc. Pokud je člověk, kterému se udělalo nevolno, při vědomí, je nutné zjistit od něj, co mu je a jaké má problémy.

„Důležitá je rychlá reakce a přivolání lékařské pomoci,“ zdůraznil mluvčí.