„Každé ráno objíždíme ohrady, kterých máme asi pět kilometrů a kontrolujeme je. Jeli jsme tam, odkud vzlétali krkavci a postupně jsme na pastvině našli osm servaných kusů,“ říká heřmánkovický chovatel nad torzem jedné z ovcí, z níž zbyla v podstatě jen hlava a ohlodaná žebra. Nedělní dopoledne tak spolu s pomocníky trávili hledáním ovcí. „Z těch 126 ovcí jich máme asi tři čtvrtiny doma, ostatní nemůžeme vůbec dostat do ohrady. Jsou rozuteklé po lese, nevím jestli tam nebudou nějaké další zadávené,“ krčí rameny Daniel Škoda.

Podle masivní konzumace některých zadávených kusů se určitě jednalo o útok několika predátorů. „Těžko říci, kolik jich bylo. Ale chlapi z vesnice říkají, že někde v kopcích," pohlédne směrem k pohraničním Javořím horám, "viděli najednou sedm velkých vlků a čtyři štěňata,“ říká zemědělec.

Během necelého týdne se jedná o třetí útok vlků na Broumovsku a v tomto případě došlo také k poraněním skotu. „Opětovně se ukazuje, že statní ochrana přírody v problematice vlků dlouhodobě selhává a neumí tuto problematiku aktivně řešit. Není možné, aby v krajině, kde pastevectví udržuje rovnováhu v přírodě, vymizelo. Obávám se, že pokud stát konečně nestanoví jasná pravidla soužití s vlky, budou pastevci krachovat a opouštět krajinu, a to nejen na Broumovsku,“ říká Kamil Zahradník, který dlouhodobě problematiku vlků monitoruje.

Vlci nedávnou hostinou nevědomky oslavili nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který zamítl dovolání chovatelů z Broumovska. Ti se soudní cestou domáhají omezení počtu vlků a snaží se přimět ministerstvo životního prostředí k regulaci šelem.

Několik chovatelů se v březnu 2018 rozhodlo podat žalobu na stát a docílit tím změny současného právního stavu. „Jsme ponecháni napospas vlkům, kteří zabíjejí a týrají naše zvířata, a stát nám zakazuje se účinně se bránit,“ uvedl tehdy zástupce chovatelů Tomáš Havrlant, který je současně i starostou obce Vernéřovice. V nestandardní žalobě se mimo jiné uvádělo, že vlk se chová jinak, než se choval kdysi. Na to Obvodní i Městský soud v Praze reagoval rozhodnutím, že vlci jsou zvláště chránění živočichové a není dovoleno zasahovat do jejich přirozeného vývoje a za jimi způsobenou škodu lze požadovat náhradu od státu.

Iniciátora požadavku na změnu platné právní úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby existovala legální možnost přímé obrany před škodami způsobenými vlkem zamítnutí Nejvyššího soudu nepřekvapilo.

„V podstatě bylo řečeno, že soud nemůže státu ukládat povinnosti jak upravovat zákon,“ říká Tomáš Havrlant, a dodává, že nyní je na řadě odvolání k Ústavnímu soudu, protože ten může změnu zákona státu doporučit.

„Naše žaloba je postaven na rozporu občanského zákoníku, který nařizuje bránit a předcházet škodám na majetku jiných a na druhé straně to je zákon, který chrání vlky, kteří tu škodu způsobují,“ vysvětluje Tomáš Havrlant podstatu právního boje. Tím chce dostat Českou republiku po bok dalších států, které už k určité regulaci. "V říjnu 2019 bylo vyneseno usnesení Soudního dvoru Evropské unie, které potvrzuje možnost omezovat vlčí populaci. Jsme jediný stát, který striktně trvá na tom, že tu vlci budou v neomezeném množství na celé ploše území," dodal Tomáš Havrlant.

V roce 2019 bylo pouze v Královehradeckém kraji vyplaceno na náhradách za škody způsobené vlky 2,2 milionů korun. „Za letošní rok se předpokládá, že částka, kterou bude stát chovatelům hradit pouze na Královéhradecku, se přiblíží ke 3 miliónům korun. Některé ztráty se však penězi velmi těžko nahrazují. Chovatelé napříč celou Českou republikou volají po jasném řešení této problematiky, která mnoho chovatelů existenčně ohrožuje,“ říká tiskový mluvčí Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu.