Informoval o tom koordinátor kampaně Místo pro přírodu Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Jan Moravec.
Loni byl v této lokalitě výskyt hořečků velmi slabý. Proč jsou ve výskytu hořečků tak velké výkyvy zatím není přesně známé, zřejmě na ně má velký vliv počasí. „Právě proto, že se hořečky chovají poněkud nevyzpytatelně, je potřeba důsledně chránit veškeré jejich dochované lokality a vhodnou péčí o pozemky je udržovat v co nejlepší kondici," uvedl Moravec. Například louky je nutné sekat časně z jara a potom až na konci podzimu po odkvětu hořečků. Potřeba je také narušování drnu pro klíčení semen.
Zákonem chráněný hořeček nahořklý je zhruba 30 centimetrů vysoká, mírně rozvětvená bylina se světle fialovými zvonkovitými květy, kterých může být na jedné rostlině i několik desítek.
Takzvaná Hořečková stráň má rozlohu necelého půl hektaru. Původní vlastníci ji chtěli zalesnit. Díky kampani Místo pro přírodu se ji podařilo v letech 2015 a 2016 ekologům vykoupit. Louka je jednou z nejvýznamnějších lokalit regionu, kromě hořečku zde roste například čistec německý, vemeník dvoulistý či kruštík širolistý. Na louce se vyskytují také teplomilné druhy hmyzu, například cikáda chlumní či ostruháček švestkový. Lokalita je posledním místem výskytu okáče strdivkového v regionu.
