Bylo to neuvěřitelné, nemohli jsme uvěřit vlastním očím. Když jsme do Plotišť nad Labem přijeli, paní Božena Kačírková právě u rodinného domu domývala schody. A přitom právě dnes slaví jubileum sté narozeniny.Pravda, již trochu špatně slyší, ale to jí nebrání v dalších aktivitách. „Vaří, pere, žehlí a uklízí, do toho si stále moc mluvit nedá," potvrdil nám její jedenasedmdesátiletý syn František.

„Sama jsem si nemyslela, že bych se tak vysokého věku dožila. A recept na dlouhověkost? Takový recept nemám, neporadím vám. Záleží totiž na každém člověku. Se mnou se život nemazlil, tatínek nám poměrně brzy zemřel, takže jsme s maminkou v Nedělištích žili, my dva sourozenci, velice skromně. Dnes by se řeklo, že přímo v chudobě. Proto si až do dnešních dnů nijak zvlášť nevybírám v jídle, sním vlastně všechno, i když přece jen nejraději mám bramboračku. Sladkosti ani nemusím. Důležitá je také práce doma," říká drobná, ale vitální Božena Kačírková.

Jak dodala, s manželem vychovala dvě děti, dceru a syna. „Manžel jezdil s drožkou (tedy taxikem) řadu let. Drožku mu ale sebrali po znárodnění a pak jezdil pod hlavičkou bývalého hradeckého dopravního podniku, ten měl v minulosti taxislužbu na starosti. Bohužel manžel před více než deseti lety zemřel," vzpomíná Božena Kačírková.

Když děti trochu odrostly, začala pracovat v hradeckém ČKD, kde dělníkům vydávala nářadí. „To víte, začali jsme stavět dům, každá koruna tehdy byla dobrá. A jak vidíte, podařilo se," usmívá se Božena Kačírková.

Dnes přijdou první gratulanti, oslava v rodinném kruhu ji čeká v sobotu. My jsme jí přáli hodně zdraví do dalších let. „Už to není jako dříve, mám trochu necitlivé prsty, hlavně aby zdraví vydrželo," přála si i ona sama.

Jak se ale zdá, dlouhověkost mají v rodině. Její maminka se dožila šestadevadesáti let, ona rovné stovky. Dceři je třiaosmdesát a synovi jedenasedmdesát let.