„Za osm let se nám do roku 2005 podařilo odchovat a vysadit téměř 11 tisíc kusů raka říčního. Pak jsme zjistili, že se v našich revírech objevila vydra říční a začal dramatický úbytek raků při slovování rybníčků, z nichž dva byly úplně prázdné bez jediného exempláře,“ popisuje hospodář MO Stárkov Luboš Grunt začátek těžkých račích časů.

Rybáři v tom ale klepetáče nenechali samotné a začali na rybníčcích a potoku budovat úkryty proti predátorům. Šikovná vydra si ale při honbě za kořistí poradí i s překážkou.

V posledních pěti letech byly do řek a rybníčků na Stárkovsku vypuštěny stovky raků říčních. Bohužel se prakticky všichni stávají potravou vydry říční, která je limitním faktorem pro úspěch tohoto záchranného programu.

Podle odhadů žije na území Správy CHKO Broumovsko kolem 15 vyder.

„V tomto počtu ale nejsou zahrnuta mláďata, takže jich může být klidně jednou tolik,“ odhaduje předseda pstruhařské sekce Jaroslav Kulich. Vzhledem k tomu, že vydra má ve srovnání s jinými savci poměrně vysoký metabolický výdej, tak může za den zkonzumovat i více než jeden kilogram potravy.

„Za rok dokáže sníst 350 až 500 kilogramů potravy, z čehož kolem 90% tvoří ryby - pokud tedy v jejím revíru ještě nějaké jsou. Pakliže si vyloví ryby, tak je devastační i na ostatní živočichy žijící ve vodě nebo jejím okolí – žere raky, žáby a jiné vodní živočichy, miluje i ptáčata,“ říká Kulich, a dává čísla do souvislostí.

„Patnáct vyder nezní nijak hrozivě, ale v kontextu s jejich roční spotřebou přepočítanou na váhu jednotlivých živočichů, kteří jsou vesměs velmi malí, se dostaneme někam klidně i k 80 tisícům kusů za rok. A to už je opravdu alarmující číslo,“ upozorňuje majitel pstruží líhně Kulich. „Tady by se měl někdo zamyslet nad tím, že tento počet zvířat, které vydra sežere, je pro přírodu naprosto devastační.“

Rybáři a chovatelé raků odmítají názory některých ochránců přírody, že se na úbytku raka významnou měrou promítá kvalita povrchových vod.

„Musím vyjádřit nesouhlas s tvrzením, že kvalita vod v okolí našeho města, kde se záchranný program raka říčního odehrává, je nevyhovující. Každoročně provádíme kontrolní zkoumání vod, které odtékají z čističky a vždy je tento rozbor vyhodnocen jako vyhovující a pro přírodu nezatěžující.

Rovněž prakticky všichni zemědělci v okolí jsou v programu ekologického zemědělství a na znečištění řek se nepodílejí,“ říká starosta Stárkova Petr Urban a svá slova doložil aktuálními rozbory odpadních vod. „Největší podíl na predaci raka říčního má vydra, která nemá řádného přirozeného nepřítele. Pokud nebudeme upozorňovat na ten problém, tak do budoucna to nepřinese nic dobrého.“

Zástupci rybářských svazů dlouhodobě upozorňují, že vydra říční má negativní vliv na stav rybí populace v řekách a rybnících.

„Vydra je stále přísně chráněný živočich, i když již její stavy neustále stoupají a podle čtvercového mapování se pravidelně vyskytuje již prakticky v celé České republice. Vydra do přírody rozhodně patří, ale musí být jasně stanovena koncepce chovu a výskytu tohoto rybožravého predátora. Pokud tomu tak nebude, vydra bude ohrožovat některé druhy ryb, které z našich řek mohou během krátké chvíle nadobro vymizet,“ upozorňuje Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.

Upřednostňování jednoho chráněného živočicha na úkor okolní přírody vnímá jako chybu i Kamil Zahradník z Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu.

„Ochrana přírody by měla vzít na vědomí, že je potřeba vzájemně komunikovat a spolupracovat. Není možné neřešit aktuální situaci, kdy o úspěchu záchranného programu raka říčního nerozhoduje stav vod, ale jiný živočich a to vydra říční. Je potřeba chránit všechny ohrožené živočichy v přírodě, nikoliv jen vybrané,“ uzavírá Kamil Zahradník.