Nejméně 84 lidí zemřelo při čtvrtečním teroristickém útoku ve francouzském letovisku v Nice. Jednatřicetiletý muž tuniského původu tam náklaďákem najel do li-dí, kteří čekali na ohňostroj.

Masakr na Azurovém pobřeží šokoval i ty, co se 
z malebného jihofrancouzského města nedávno vrátili. „Když jsem ráno zjistil, co se stalo v Nice, nemohl jsem tomu uvěřit. Taková hrůza! V úterý odpoledne jsem odlétal do Čech z tam-ního letiště, ještě předtím jsem si fotil Anglickou promenádu, když jsme stáli na semaforech. Je dost šílená představa, že o tomto místě slyším necelé tři dny poté, jako o místě, kde se stal tak hrozný čin," svěřil se Trutnovan Marek Šváb.

Další teroristický útok 
ve Francii se podle Petry Levinské z chrudimské cestovní a zážitkové agentury Šťastný den projeví v pravděpodobném dočasném poklesu turistického zájmu 
o tuto zemi.

„Mezi Čechy se Francie neřadí k typickým pobytovým destinacím, mimo jiné i proto, že dovolenkový pobyt tu vychází o něco dráž, než v jiných zemích. Do Francie se jezdí spíš za poznáváním památek a přírodních krás, nicméně myslím, že po nějakou dobu teď lze očekávat až padesátiprocentní pokles zájmu o takovéto zájezdy. Podobný pokles byl patrný už po předchozích útocích v Paříži," uvedla Petra Levinská.

Zprávy o teroristickém útoku v Paříži zaskočily už vloni Kateřinu Krausovou 
z Nové Paky a naplnily její obavy. Místa, kde se tragédie odehrála, dobře zná, neboť
v jejich blízkosti žije dcera 
s rodinou. Včerejší ráno po útoku v Nice si Kateřina znovu uvědomila zranitelnost těch, kteří mají domov v zemi galského kohouta.

„Teď už Francie není moc bezpečná země pro život," míní nepříjemně překvapená máma.

Velmi smutný je z útoku ve Francii i bývalý ředitel Městské galerie ve Vysokém Mýtě Pavel Chalupa, který už při prvním atentátu na redakci Charlie Hebdo přišel o svého blízkého přítele, redaktora Georgese Wolinskiho. „Docela si vybavuji ten moment, kdy jsem četl hodinu po atentátu jeho jméno na internetu. Byla to emoce, kterou jsem dosud nikdy nezažil, protože něco takového se v našich zeměpisných šířkách málokomu stává. Většinou jsme svědky toho, že tragédie se odehrávají tak, že někdo zahyne nešťastnou náhodou v autě, ale tohle je tak osobní," podotkl Pavel Chalupa.