Borovice kleč uměle vysazená v Krkonoších nad horní hranicí lesa po druhé světové válce se tak dobře ujala, že začíná ohrožovat ostatní chráněné druhy a fenomény, se kterými roste v sousedství.

V některých hřebenových partiích se uměle vysazená kleč chová expanzivně a vytlačuje ostatní horské druhy. „Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

Chráněné druhy se vracejí zpět

První etapa prořezávek novodobých výsadeb proběhla v roce 2010 a výsledky ukázaly, že se zásah povedl. Místa, kde rostly odstraněné keře, se od okolních luk liší až na druhý pohled. Do vymýcených prostorů se vracejí chráněné druhy. Poblíž Čtyř pánů například i arnika. Nyní přichází na řadu druhá etapa prořezávek na Vysoké stráni pod Violíkem a na Harrachově louce.

„Na 47 hektarech krkonošských hřebenů tedy dojde k místy jen kosmetické, jinde výrazné redukci keřů kleče, vysázené v rámci horského zalesňování v 50. letech, ale také výsadeb pozdějších, ukončených až v roce 1991. Tím se uvolní jedinečné mrazové půdy pod Violíkem a na Harrachově louce. Při zásahu přijdou pryč přednostně keře, kterým se nedaří a napadají je škůdci, a takových je hodně zejména na Harrachově louce," informoval mluvčí národního parku Radek Drahný.

Prořezávky se týkají výsadeb nad horní hranicí lesa v období po druhé světové válce. Proti přirozenému ostrůvkovitému výskytu byly tehdy sazeničky kleče vysazovány do pravidelných a přitom velmi hustých sponů. Tyto výsadby začaly v předposlední dekádě 20. století znepokojovat přírodovědce svou vitalitou a rozpínavostí. „Kleč začíná utlačovat velmi cenné fenomény nad i pod půdním povrchem. Nad ním jsou to jak jednotlivé druhy rostlin a živočichů, tak zejména jejich krkonošská společenstva. Pod povrchem jsou to pak stovky tisíc let vznikající unikátní druhy půd z tříděných kamenů dle tvaru a velikosti zvané půdy polygonální či brázděné," doplnil Radek Drahný.

Vzhledem k tomu, že v Krkonoších kleč roste nad horní hranicí lesa, která je totožná s I. zónou národního parku, nikdo dosud žádné zásahy nerealizoval. Situace došla tak daleko, že pravidelná a přehuštěná výsadba v těchto místech způsobuje v dlouhodobém horizontu zmenšování a mizení volných ploch. Ty jsou domovem alpínských a smilkových trávníků s hojným zastoupením zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin (mnohé druhy endemických jestřábníků, prha arnika, hořec tolitovitý, koniklec bílý, ptáci lindušky či některé druhy horského hmyzu).

Rozrůstání kleče ale také ohrožuje unikátní geomorfologické jevy. Například brázděné a polygonální půdy, thufury, putující kamenné bloky se v Krkonoších vyvíjejí nepřetržitě od poslední doby ledové a jejich vývoj ještě neskončil.

Zásahu předcházel podrobný výzkum

Realizaci projektu předcházel rozsáhlý, mnoho let trvající komplexní výzkum zkoumající kleč samotnou (její původnost či nepůvodnost) a zejména pak její vliv na okolí. „Na základě biologických rozborů, s přihlédnutím k dobovým dokumentům, máme dnes v rukou nejdokonalejší analýzu popisující, kdy a jakým materiálem byla daná lokalita osázena. Zda jsou dané klečové porosty původní, vysazené před 1. světovou válkou, v meziválečném období, či v době po světové válce druhé. Tyto poznatky poskytly zásadní podklad pro současný management kleče," připomněl Radek Drahný.