V červnu přesně před 150 lety zaútočila z východočeského pohraničí pruská vojska. Právě ve východních Čechách vyvrcholila prusko-rakouská válka, klíčová kapitola dějin evropského 19. století. Tato válka mezi Pruským královstvím a Rakouským císařstvím (po boku Pruska ovšem válčila již téměř sjednocená Itálie, po boku Rakouska zase Saské království a – byť epizodicky – také většina německých států) o dominanci v německojazyčném prostoru překreslila politické poměry v Evropě a ovlivnila tak běh dějin, které nabraly směr k první světové válce.

Napětí mezi oběma hlavními konkurenty bylo patrné od poloviny 19. století, v roce 1850, za vydatného přispění ruského cara se podařilo konfrontaci zamezit a v roce 1864 dokonce Rakousko a Prusko vstoupily bok po boku do vítězné války proti Dánskému království. Územní zisky však byly pruskou diplomacií dovedně využity jako jablko sváru a tak nejpozději na jaře roku 1866 bylo většině lidí zřejmé, že nad středoevropským mírem se zatahují mračna.

21. června 1866 předaly pruští vyslanci rakouským pohraničním hlídkám oznámení o vyhlášení války. Pruská armáda pak zahájila tažení do Čech. Pruské vojsko bylo inovativně rozděleno do tří armád, které měly odděleně pochodovat a společně udeřit. Labská armáda, vedená generálem Herwarthem von Bittenfeld, překročila hranice 22. června u Lobendavy a pochodovala přes Mimoň k Mnichovu Hradišti. Pruská první armáda pod velením pruského prince Bedřicha Karla vstoupila na území Čech 23. června v oblasti Hrádku nad Nisou a Frýdlantu v Čechách a postupovala k Liberci, Turnovu a Jablonci nad Nisou. Pruská druhá armáda v čele s pruským korunním princem Bedřichem Vilémem překonala pohraniční hory v rozmezí 26. a 27. června mezi Náchodem a Trutnovem.

Naopak rakouská armáda se již od 17. června 1866 přesunovala od Olomouce, kde se shromáždila v očekávání pruského útoku směrem ze Slezska, do severovýchodních Čech. Cílem bylo nejen postupovat proti Prusům, ale také podpořit saského spojence, který před Prusy ustoupil do Čech. Dějištěm války se tak měly stát hlavně východní Čechy. Zajímavé je, že pamětník válečného roku 1866, sedlák z obce Máslojedy Josef Volf zanechal ve svých pamětech svědectví o tom, jak se již v březnu mezi lidmi povídalo, že „u nás tady, jelikož jsme blízko těch dvou „festuňků" Josefova a Hradce, se ta válka odehraje." Historie jim dala za pravdu.

Josef Šrámek