Z hlediska hodnoceného počtu projektů nejde o nějakou velkou akci. Vizionářů je rozhodně méně než např. zpěváků. Z prostého počtu hlavních odborných partnerů, generálních odborných partnerů, partnera pro právní poradenství, mediálních partnerů a poskytovatelů záštity jde o velmi významnou akci. Napočítal jsem jich totiž 23.

Programem provázela Iveta Toušlová. Projekt ve své výzvě explicitně předpokládá technické inovace firem i veřejnosti. V úvodu paní Toušlová položila otázku předsedovi odborné poroty Doc. Ing. Pavlovi Švejdovi, CSc.,FEng. Otázku, který vizionářský projekt jej zaujal nejvíc. Zdůraznil, že zde nejde o pořadí, ale nejvíce jej oslovil projekt, kde dochází k nečekaným aplikacím nejvíce rozvíjeného fenoménu. Tím je průmysl 4.0 a digitalizace. V tu chvíli jsem měl pocit, že jsem na správném místě. To proto, že jsem měl prezentaci našich technologií připravenou pro uměleckořemeslné aplikace digitálních technologií. Program trval přes tři hodiny v pozdních večerních hodinách a vizionáři mají tendenci o svých vizích zaníceně hovořit. Posledním v čase oceněným projektem byl projekt naší školy „Unikátní digitalizované pracoviště pro umělecké sochařství“. Cenu mi předával právě pan docent Švejda. Během našeho rozhovoru běžela prezentace jednotlivých komponent pracoviště. Na poslední položku, kterou bych nazval vizionářskou, téměř nedošlo, totiž propojení CNC strojů s kartézskou a angulární mechanikou. Byl jsem velmi rád, že spolu semnou se akce účastnil i hlavní dodavatel komponent pracoviště a SW Ing. Miloslav Drápela z firmy MCAE s.r.o. a tajemnice Svazu kameníků a kamenosochařů ČR Alena Ludická.

V rozhovoru jsem se snažil o trochu lehčí tón, protože po třech hodinách prezentací byla v sále cítit únava a také hlad. Nicméně jsem zdůraznil, že jsem sice očekával, že jako zástupce instituce sekundárního školství budu jediný exot. Nicméně jsem zdůraznil, tentokráte  bez odlehčení, že pokud naše země má mít i do budoucna dostatek vizionářů potřebuje masivní a velmi dobré technické a přírodovědné školství na všech úrovních vzdělávání.

Pro účely tohoto článku bych ještě mohl dodat, že ve školách by namísto inkluze, GDPR, jednorázových šetření, kariérního řádu apod. mohlo být více prostoru i pro uplatnění vizí. Také bych pro příště rád viděl na pozvánce pod položkou „tento projekt je pod záštitou“ logo ministerstva školství.

Pro mě, jako autora čtyřech ideově navazujících projektů z prostředků EU jde o zvláště důležité ocenění školy. Když v první etapě škola koncipovala robotizované pracoviště nebyl jsem považován za vizionáře, ale pošetilce. To co momentálně provozuje škola v této oblasti se dramaticky rychle dostává do firem, které mají opravdu daleko k montovnám. Pár hodin před programem Vizionáři 2017 jsem měl jednání na Národním ústavu vzdělávání, kde se projednávala revize rámcových vzdělávacích programů technických oborů. Naše škola, což se občas neví, má v této oblasti unikátní obor „geotechnika“ v podobě dvou školních vzdělávacích programů „těžba a zpracování kamene“ a „těžba a zpracování ropy a zemního plynu“. Příští jednání této skupiny bude na naší škole, protože tyto technologie musí vstoupit do strojírenství, stavařiny a dalších ryze technických oborů. My jsme v této oblasti nejdál.

Pokud mám být upřímný, tak tato cena je, pro mě, tak trochu na dluh. Ta hlavní položka, co z celého letitého programu školy, dělá vizi, tedy něco, co nikde ve světě doposud nezkoušejí, totiž fyzicky na škole ještě není. Je to ve fázi výběrových řízení. Tou položkou je CNC lanová pila a SW, který bude vyvíjen. Přál bych proto škole, aby poslední fáze zavádění čtvrté revoluce bylo dotaženo v příštím roce do zdárného konce. Jsem velmi rád, že po personálních změnách ve škole máme kolektiv, který nemá problém s těmito technologiemi pracovat a rozvíjet je. Nejsou totiž ani náhodou vyvíjeny pro technologie zpracování kamene.

Josef Moravec