Nejsme zedníci, ale na vesnici každý opravuje sám, tak my stavíme kapli

Na okraji lesa stojí míchačka, hned vedle je kupa písku, cihly, lopaty… Žádná skládka v lese! To Spolek archaických nadšenců staví novou kapli u Vysokého Lesa. Nadšencům pomáhají dobrovolníci z okolních obcí. VOJTĚCH KMOŠEK přibližuje, jak jim jde stavba od ruky a kdy kapličku vysvětí.

Nacházíme se u Killerovy kaple, kde dnes už stojí téměř obnovená kaplička. Jak to tady vypadalo, když jste sem přišli poprvé? A hlavně, jak jste místo vůbec našli?

To byl největší problém. Naštěstí jsme o tom, že tady kaple stála, věděli. Pamatuji si, že jsem jako malý jezdil s rodiči kolem a měli jsme tušení, že tu byla. Byl to jediný takový výčnělek v terénu, hromada hlíny, ze které rostly čtyři obrovské stromy. Po odhalení stromů jsme začali nacházet kamení, zbytky podezdívky kaple.

Ví se, kdy byla Killerova kaple postavená?

To je jediná kaple ze tří na Vysokém lese, u které nemáme přesné datum. Vycházíme ale z tvaru a z toho, jak dalece je ve vojenských mapách zaznamenaná. Takže můžeme odhadnout začátek devatenáctého století nebo konec osmnáctého.

Místní lidé z osady Vysoký Les si kapličku ještě pamatují?

Ano. Kaple začala chátrat někdy na začátku devadesátých kvůli špatné střešní krytině. Pak už to šlo ale rychle a během deseti let zmizela.

Existují nákresy nebo fotografie, podle kterých lze zjistit, jak kaplička vypadala?

Máme dokumentaci, kdy byla zřícená asi do metru dvaceti. Byla tehdy zaměřená a víme, jak byly uvnitř výklenky, kde byla socha, obrazy… Mohli jsme tedy až po klenbu tvořit podle původního tvaru.

Ke Killerově kapli se váže pověst o selce. Tu jste našli kde?

Legenda je zaznamenaná v kronice, ale hlavně se o ní ještě pořád mluví. Těch tragických příběhů, které někdo přežil, zase tolik není. Docela se pamatují a vyprávějí se. Tahle kaple stála na katastru sedláka Killera v bývalých Sudetech a ten ji kvůli nehodě své ženy, která dobře dopadla, postavil. Tak vznikly i další dvě kaple.

Kapličku stavíte novou. Bylo těžké začít?

Není problém opravit památku nebo postavit kapli z evropských peněz a grantů. Ale my jsme se vydali cestou svépomoci, aby každý, kdo se bude podílet na veřejných brigádách, měl svůj duševní podíl na kapli. A nestalo se to co v minulosti, že ta kaple zase zanikne.

Kdy jste s obnovou začali?

Letos v květnu. Nejtěžší bylo sehnat množství cihel. Stavíme totiž původními technologiemi, máme na to krásné staré cihly, které jsme dostali od lidí zblízka i zdaleka. Podezdívka je původní kamenná, pak pokračujeme cihlami. Kdybychom měli dostatek pohledového kamene, tak bychom ji udělali celou kamennou, ale to bohužel nemáme. Stavíme na vápennou maltu. Původní kaple byla na hliněné s vápnem, ale to by nešlo. Dále je tam vápenná omítka. Klenba je poctivě dělaná, měli jsme na ni formu. Kaple má také původní římsy, jaké se dělaly kdysi na domech a tomu odpovídá i tvar krovu. Krytina bude ze šindele.

Nikdo z vás není zedník a přitom stavíte kapli.

Měli jsme na brigádách odborníky, zedníky, kteří nám pomohli. Přišli sami od sebe. Na vesnici skoro každý doma opravuje něco vlastníma rukama, takže má o pracích povědomí, jde to zvládnout.

Pomáhají vám dobrovolníci?

Někdo opravdu přijde pomoci na brigádu, jsou to lidé místní, ze Sebranic, Chmelíku nebo Horního Újezdu. Zapojují se i starostové okolních obcí. Jiný přispěje materiálem, jedna stavební firma nám pomohla s úpravou terénu a cesty. Další možnost pomoci je finanční. Za to můžeme nakoupit materiál.

Stavba kaple se chýlí ke konci.

Zbývají nám ještě tři brigády, omítneme, uděláme vrchní štukovou vrstvu a obílíme. U kapličky bude lavička, informační panel s historií a legendou. Bude tu záhon s květinami a vysázíme nové stromy a keře. Před kaplí jsme nasucho udělali pěknou kamennou zídku se schodištěm. Na konci října kapli Panny Marie odhalíme a slavnostně vysvětíme.

(jik)

Musíme udržovat, co postavili předkové

Killerova kaple chátrala a málem zcela zmizela. Ani starousedlíci z Vysokého Lesa a okolí si nepamatují téměř nic o její minulosti nebo původu. Ví pouze o její existenci a to také pouze mlhavě, což je zvláštní s přihlédnutím k tomu, že kaplička stála velmi blízko osídlení, na rozdíl od obou dalších kapliček. Památku ukrytou v lese si pamatuje trochu Jaroslav Zerzán ze Sebranic, který se podílí na její obnově. „Manželka dělala v lese, tak si ji pamatuje více. Kaple začala padat někdy v sedmdesátých letech. Pamatuji si, že už byla opuštěná, udržovala se hodně za Sudet. Před válkou se říkalo, že lidé ze Chmelíku a Karle byli jako jedna rodina, nedělali rozbroje. Tady ve Vysokém Lese byla i hospoda, chodili sem přes pole i ze Chmelíku. Až za války začala zášť. Pak tady skončila i hospoda," vzpomíná Jaroslav Zerzán. Historie ho baví, proto se zapojil do obnovy. „Pomáhám klukům. Je to něco, co postavili předkové a to by se mělo udržovat," podotkl pamětník.

Existence Killerovy kaple je z map doložitelná minimálně k roku 1892. Kaplička byla pobořena v průběhu 60. nebo 70. let. Na místě kapličky bylo před rekonstrukcí možné vidět pozůstatky kamenné podezdívky a původní cihlovou podlahu.

(jik)

Killerova kaple připomíná tragédii s dobrým koncem

Drobná kamenná prostorová kaplička s nepravidelně zakulaceným závěrem a lepenkovou střechou. Kaplička stávala na pravé straně cesty z Vysokého Lesa do Chmelíku, na místě, kde se lesní porost rozevírá do polí směrem ke Chmelíku, asi dvě stě metrů na východ od kaple sv. Anny na jihu osady Vysoký Les. Kaplička stojí na katastru obce Chmelík.

Kamennou kapličku postavil sudetoněmecký statkář Killer s přezdívkou Krenes ze Chmelíka č. p. 27, na svém pozemku. Není známo, kdy byla kaplička přesně postavena, ani jak se pořizovatel jmenoval křestním jménem. Ve Chmelíku žilo několik rodin se jménem Killer, ale pouze rodina z domu č. p. 27 byla přezdívána Krenesova. V roce 1939 je na statku č. p. 27 veden Adolf Killer, jeho žena Marie, dcera Hildegard, bratr Franz a sestra Marie. Killerovi měli ve svém vlastnictví dvacet hektarů pole a necelý hektar lesa v blízkosti osady Vysoký Les, kde postavili kapli. Podle stavitele byla kaplička nazývána Killerova, Krenesova nebo Grenesova.

Kaple byla postavena v 19. století jako poděkování za zázračné zachránění života Killerovy manželky. Killer s čeledí údajně na místě kaple kácel ve svém lese stromy, kam jim hospodyně Killerová nesla oběd. Ve chvíli, když přicházela, byla poražena velká borovice, která nešťastnou náhodou spadla přímo na hospodyni. Když byla hospodyně vyproštěna zpod větví, všichni s překvapením zjistili, že žije a dokonce nemá nejmenší zranění. Selka prý při pádu stromu vzývala Matku Boží, která nad ní držela ochrannou ruku. Kaple byla zasvěcena Panně Marii Zellské, jejíž obraz údajně visel v kapli. Obraz si manželé Killerovi nejspíše přinesli z Mariazell v rakouském Štýrsku, kam v tehdejší době běžně chodili poutníci z českých i německých měst a vesnic.

(san)

Zaniklé kapličky znovu ožívají
Se Spolkem archaických nadšenců ze Sebranic spolupracuje redakce Svitavského deníku již roky. Obnova kaple patří do celé řady jejich zajímavých počinů, proto o této záslužné činnosti připravujeme nový seriál. Dozvíte se o historii kapliček, jejich obnově, přineseme fotografie z průběhu staveb… Již nyní se ovšem můžete o kapličkách a možnostech pomoci spolku dočíst na webu: www.kaplicky.sebranice.cz.