Kliknutím zvětšíteZ východních Čech si však musíme odskočit do Brna. Zatím posledním pozůstatkem dinosaura, objeveným v České republice, je právě tento objev – jediný zkamenělý zub dravého dinosaura z jurského období, vědecky popsaný paleontologem Danielem Madziou z Institutu paleobiologie Polské akademie věd ve Varšavě, tehdy ještě studentem Masarykovy univerzity v Brně.
Tento objev, či přesněji nové zařazení již dříve objeveného fosilního zubu, byl zčásti dílem náhody. Zmíněný Daniel Madzia obhájil roku 2012 bakalářskou práci s názvem První fosilní materiál jurského teropodního dinosaura z České republiky, v níž popsal první rozeznaný zub dravého dinosaura z našeho území. V roce 2014 byla anglická verze studie otisknuta v polském vědeckém periodiku Acta Palaeontologica Polonica, což znamenalo seznámení zahraničních odborníků s novým českým objevem.
Na neobvyklou fosilii v paleontologických sbírkách PřF MU upozornili Madziu jeho tehdejší kolegové – studenti Jakub Březina a Michal Matějka. Zkamenělý zub byl doplněn německy psaným štítkem, který jej označoval za zub druhohorního mořského krokodýla.
Jak se ukázalo, dinosauří zub jsme měli před očima mnoho desítek let a nikdo o tom neměl tušení. Původně byla totiž fosilie špatně určena a panovalo domnění, že jde o zub jednoho z mnoha jurských mořských krokodýlovitých plazů. K objevu zubu došlo už před koncem druhé světové války, jinak by popisek nebyl německý. Exemplář totiž musel být původně uložen v budově brněnské Německé techniky, která zanikla roku 1945. Více se ale o historii nálezu v dostupné literatuře nepodařilo zjistit.
Lokalita Švédské šance (Brno-Slatina), kde byla fosilie objevena, je tvořena zejména sedimenty z období svrchní jury a jde o horniny mořského původu. Dravý dinosaurus žil tedy kdysi na mořském pobřeží.
PŘÍBUZNÝ MEGALOSAURA
Daniel Madzia si povšiml, že zub s korunkou dlouhou 2,5 centimetru patřil nepochybně archosaurnímu plazovi (do této skupiny patří krokodýli i dinosauři), o čemž svědčil například rozsah jeho základny, boční zploštění korunky a přítomnost vroubků. Podrobnější výzkum ukázal, že jde s největší pravděpodobností o zub teropodního (dravého) dinosaura, patřícího mezi vývojově primitivní zástupce této skupiny dinosaurů.
Vzhledem ke geologickému stáří a geografickému výskytu lze předpokládat, že „moravský teropod“ byl nejspíš zástupcem čeledi Megalosauridae nebo Sinraptoridae. Mezi jeho příbuzné tak například patřil i první vědecky rozeznaný dinosaurus – Megalosaurus.
Se současnými technologickými možnostmi výzkumu a omezeným fosilním materiálem zatím přesnější určení není možné. Teropodní dinosaurus od Brna zřejmě obýval ostrovní prostředí severních oblastí pramoře Tethydy a pevnina nejspíš nebyla od místa původního nálezu výrazně vzdálená. Stáří nálezu pravděpodobně odpovídá pozdní juře (geologický stupeň oxford, asi před 163 až 157 miliony let), dravec od Brna byl tedy zhruba o 65 milionů let starší než „kutnohorský“ Burianosaurus. Srovnáním velikosti zubu se zuby kompletněji zachovaných dravých dinosaurů lze odvodit, že tento predátor dosahoval délky v rozmezí čtyř až šesti metrů.
Český teropod tedy nebyl žádným obrem, vždyť příslušníci této skupiny dosahovali někdy délky i přes deset metrů a hmotnosti v řádu několika tun, jako například rod Torvosaurus, známý dnes z Portugalska i Spojených států amerických.
Teropod od Brna ale i tak představoval nepochybně dominantního predátora svých ekosystémů. Vzhledově se příliš nelišil od lépe známých zástupců skupiny Megalosauridae a příbuzných vývojových skupin. Šlo o relativně štíhle stavěného po dvou se pohybujícího dravce s mohutnou lebkou a silným ocasem. Více o tomto dávném obyvateli naší země prozradí snad až případné budoucí objevy.
Vladimír Socha
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
