Milan Vyhnálek.Milan Vyhnálek založil a vedl v Tasmánii úspěšné sýrárny exportující do světa, na rodnou Hnátnici ale nikdy nezapomněl. V Tasmánii, jež je spolkovým státem Austrálie, žil přes padesát let, než se vrátil na rodné Orlickoústecko. O pozoruhodném životě Milana Vyhnálka vypráví kniha Kde je tráva zelenější, kterou s úspěšným podnikatelem napsal Jindřich Nermuť.

Zaujala i lanškrounského faráře Zbigniewa Czendlika, který včera při posledním rozloučení celebroval mši svatou. „Byl to velmi nenápadný člověk. V knize je popsán jeho životní příběh a vyplývá z ní, jak byl velmi úspěšný. Můžeme říct, že druhý Baťa, nebo že Baťa byl druhý Vyhnálek. V každém případě to byli úžasní ambasadoři této země, kteří dělali dobré jméno České republice a šikovnosti zdejších lidí," podotkl lanškrounský farář.

Do historie rodné obce se Milan Vyhnálek zapsal jako mecenáš, jeho nákladem byly v roce 1988 do gotického kostela sv. Petra a Pavla instalovány dva nové zvony s názvy Austrálie – Hnátnice a Sv. Petr a Pavel. Sponzoroval také opravu varhan nebo stavbu tělocvičny pro tamní Sokol.

„Poznal jsem pana Vyhnálka osobně, naposledy při setkání na hoře Říp, skromný, moudrý člověk. Takovíto lidé byli donuceni naši zemi opouštět. Nevážíme si jich dodnes. Přitom by jejich životní příběhy měly být součástí učebnic dějepisu pro mladé a budoucí generace, stejně jako bratrů Baťových, Emila Kolbena a dalších velkých mužů a žen naší historie, kteří proslavili jméno Československa na celém světě," napsal na svých internetových stránkách www.sinagl.cz nezávislý publicista Jan Šinágl.