„Na našem oddělení bylo několik pozitivních pacientů. I proto mi krátce před tím, než jsem měla nastoupit na víkendovou službu volali z práce, že chodit nemám a v neděli mám jít na testy,“ řekla žena, která ještě před absolvováním testů na sobě pozorovala příznaky přicházející nemoci:

„Měla jsem mírnou zimnici a necítila se dobře. A když mi pak v pondělí ráno přišla sms, že jsem pozitivní, myslela jsem si, že to tou zimnicí skončí a že budu mít jen lehký průběh nemoci.“

O lehkém průběhu nemoci byla přesvědčena ještě několik dní. Ale pak to přišlo.

policie, ilustrační foto
Muž vyhrožoval odběrovému centru v hradecké nemocnici

„Ve čtvrtek mi pak však stoupla teplota ke čtyřicítce. Začala jsem na radu lékařky brát paralen, abych teplotu srazila. Ale i tak mi po krátkém čase opět teplota kulminovala mezi 39,5 a 40. A trvá to už pět dní a já už jsem nešťastná,“ dodala paní Pavla, která se už chystala i na to, že nakonec skončí v nemocnici na covidovém lůžku.

„Byla jsem s tím smířená, ale poté, co jsem navštívila infekční, kde mi udělali rentgen plic a rozbor krve, tak mi bylo řečeno, že naštěstí nic na plicích nemám a mám jít domů a dál teplotu srážet. A že to snad zvládnu bez nemocniční péče,“ řekla žena a dodala, že nyní si už opravdu nemyslí, že se jedná jen o „chřipečku“.

„Ale to jsem opravdu netušila, co mě čeká. Za celou tu dobu jsem propotila desítky triček a je mi opravdu šoufl. Nikomu bych to nepřála. Škoda, že nemám podobný průběh jako můj manžel nebo dcera,“ zasnila se žena nad tím, že její muž měl při dovidu „jen“ bolest kloubů a dcera zvýšené teploty, ale na čas ztratila čich a chuť. A i když je paní Pavla v nemoci zesláblá, neztrácí smysl pro humor: „To pocení beru i jako přípravu na návrat do práce. Z našeho oddělení se totiž stane covid oddělení a budeme tam muset chodit ve skafandrech, kde se člověk potí jak dveře od chlívu. Tak mám takový trénink.“

Fotbalový stadion v Hradci Králové v Malšovících
Zájem o hradecký stadion je. Firmy však magistrát zatím tají