Na uspořádání výstavy Lehnertových fotografií v Trutnově má výraznou zásluhu české velvyslanectví v Egyptě. Podle Jana Fulíka, který působil čtyři roky až do letošního srpna jako velvyslanec v Káhiře, je to poprvé v historii, kdy se dílo krkonošského rodáka Rudolfa Franze Lehnerta vystavuje v jeho domovině. „Je to skutečně poprvé, co je jeho dílo prezentované v Česku, respektive Československu. Fotografie mají tisíce, možná desetitisíce lidí z celého světa doma, mezi nimi řada Čechů, protože to jsou krásné snímky z prostředí Egypta a Afriky. Předpokládám ale, že nikdo z nich neví, že je pořídil rodák z Krkonoš,“ řekl Deníku Jan Fulík.

Vylíhla se smrtelně jedovatá bojga africká. Mimo Afriku si na její chov troufne jen safari park
Safari Park zaznamenal další úspěch. Vylíhla se tu mláďata bojgy africké

„Rudolf Franz Lehnert byl rodákem z Velké Úpy, bylo proto logické směrovat výstavu do trutnovského Muzea Podkrkonoší. Oslovil jsem ředitele muzea a dohodli jsme se, že bude přínosné prezentovat unikátní fotografie krkonošského rodáka, známé po celém světě,“ vysvětlil Fulík. V Káhiře, přímo ve stále existujícím ateliéru Lehnert & Landrock, se Fulík rovněž potkal s potomkem pokračovatele fotografického obchodu v Egyptě a propagátorem tvorby Edouardem Lambeletem. S ním domluvil prezentaci Lehnertova díla v muzeu v Trutnově. Fulík i Lambelet, který přicestoval ze Švýcarska, se zúčastnili zahájení.

Dotažené dílo

„Věděli jsme, že taková osobnost pochází z Krkonoš, ale neměli jsme materiál. Velvyslanectví v Egyptě má velký podíl na tom, že se výstava může konat. Pro nás je cenné to, že v Česku taková výstava ještě nebyla,“ uvedl ředitel Muzea Podkrkonoší v Trutnově Vlastimil Málek. Výstava je k vidění do konce října, návštěvníci si můžou prohlédnout zhruba 150 Lehnertovo fotografií a přenést se do Egypta, Tuniska a Alžírska na počátku 20. století, podívat se na záběry jejich obyvatel a krásu tamních žen.

„Zajímavé je, že nebylo úplně známo, kde přesně se Rudolf Lehnert narodil. Jeho životní osudy jsme dohledali. Narodil se původně jako nemanželské dítě. Lehnertovi rodiče se vzali až necelý rok po jeho narození. Do Velké Úpy se ze svých cest už nevrátil. Byl to takový světoběžník, který pobýval různě po světě. Patřil mu jeden z nejvěhlasnějších fotoateliérů počátku 20. století. Fotil poušť, oázu, portréty i akty,“ připomněl Málek.

Spisovatelka Hana Hindráková pochází z Trutnova. V současné době žije v Brdech.
Z nadšené dobrovolnice odpůrce rozvojové pomoci. Hindráková vypráví o Africe

Bývalý velvyslanec v Egyptě Fulík popsal cestu, jak se dostal k Lehnertovým fotografiím. „Během mého působení v Egyptě jsem narazil na staré fotografie Egypta, které pocházely zjevně ze stejného fotografického ateliéru, protože měly podobný styl. Jsou velmi rozšířené po všech možných prodejnách v Egyptě, kde je ve velkém nakupují turisté. Při rozhovoru se zpravodajem Českého rozhlasu v Africe a na Blízkém východě Štěpánem Macháčkem jsem zjistil, že autorem fotografií je pan Lehnert. Zároveň jsem se dozvěděl, že několik mých předchůdců hovořilo o tom, že by bylo dobré udělat poprvé v historii výstavu pana Lehnerta v Čechách, ale nikdy se nikomu nepovedlo dotáhnout myšlenku k realizaci,“ líčil bývalý velvyslanec v Egyptě.

„Nepovedlo se to vlastně ani mně," poznamenal s úsměvem. „Kvůli covidu a složitějšímu domlouvání s Edouardem Lambeletem se vernisáž konala až několik dnů poté, co moje mise v Egyptě skončila,“ dodal.

Rudolf Franz Lehnert se svojí tvorbou natrvalo zapsal do dějin fotografie jako vynikající portrétista a dokumentátor. Jednou měl prohlásit: „Moje fotografie budou slavné i za 200 let.“ Měl pravdu.

Z Velké Úpy až do Afriky. Lehnert vybudoval ateliér v Egyptě i Tunisku, hledal modelky

Rudolf Franz Lehnert se narodil 13. července 1878 v krkonošské obci Velká Úpa v č. p. 67 (dnešní dům č. p. 233). Otec Franz Lehnert byl respicientem finanční stráže z Přimdy, matka Regina Bönschová pocházela z Velké Úpy. Vzali se až necelý rok po Rudolfově narození. Oba rodiče mu poměrně záhy zemřeli. Osiřelého dítěte se ujal strýc amerického původu, který žil ve Vídni. Tam Rudolf Lehnert získal středoškolské vzdělání a následně v letech 1898–1901 studoval na Grafickém vzdělávacím a výzkumném institutu.

V roce 1903 odjel do Tuniska, který byl tehdy součástí francouzské koloniální říše. Krásami této země byl doslova okouzlen. Během pěších cest do oáz na jihu Tuniska pořídil řadu fotografií, na kterých zachytil život jejich obyvatel i krásu místních žen.

V roce 1904 se Lehnert seznámil ve Švýcarsku s Ernstem Landrockem, kterému prostřednictvím svých fotografií vylíčil krásy Tuniska. Landrock instinktivně vytušil uměleckou hodnotu těchto snímků a stal se na několik dalších desetiletí jeho obchodním partnerem. Ještě téhož roku spolu oba vyrazili zpátky do Tuniska. V roce 1904 si v Tunisu otevřeli ateliér Lehnert & Landrock, který o tři roky později přemístili na hlavní třídu ve městě. Lehnert měl na starost fotografování, Landrock působil jako manažer a vedoucí ateliéru.

Žili ve starověké části města v arabských palácích. Lehnert, který svůj příbytek využíval jako orientální scénu pro své fotografie, vytvořil nepřeberné množství snímků. Zaměstnával starší arabský pár, který mu vedl domácnost a vyhledával modelky na fotografování. Neustále se s karavanami toulal po Tunisku a Alžírsku a pořizoval dokumentární snímky. Cestou se oblékal jako beduíni. Osvojil si životní styl svých společníků, sdílel s nimi strasti i radosti života v poušti. Zúčastnil se také plaveb po Středozemním moři, během nichž nafotil mnoho přístavů.

Během několika let se z Rudolfa Franze Lehnerta stal velmi uznávaný fotograf. Prostřednictvím uměleckých nakladatelství v Mnichově a Lipsku se Lehnertovy působivé exotické snímky ze severní Afriky dostaly do povědomí lidí nejen v Evropě a Africe, ale i v zámoří.

Přestože Lehnert miloval Tunisko, dohodl se s Ernstem Landrockem, že budou po první světové válce nově společně podnikat v Egyptě. Volba na tuto zemi padla nejen pro její turistický a mediální zájem vyvolaný objevem hrobky faraona Tutanchamona v roce 1922. V roce 1923 odcestoval Rudolf Franz Lehnert za účelem pořízení nových snímků do Egypta, Palestiny a Libanonu. O rok později spolu s Ernstem Landrockem založili v Káhiře velkoobchod s pohlednicemi a reprodukcemi jejich uměleckých fotografií.

V letech 1923–1930 se Lehnert se ve své fotografické tvorbě zaměřil především na Egypt a jeho bohatou historii. Jeho fotografie a pohlednice šly tradičně velmi dobře na odbyt, přesto se jim z důvodu velké konkurence na trhu příliš obchodně nedařilo. Navíc se Lehnertovi čím dál tím více stýskalo po Tunisku, starých arabských palácích i tamním stylu života. Toužebně si proto přál se tam vrátit. Odprodal tedy Ernstu Landrockovi svůj podíl ve společnosti.

Poté, co Rudolf Lehnert získal francouzské občanství, vrátil se roku 1930 do Tuniska. V Tunisu si zřídil ateliér a stal se vysoce ceněným fotografem-portrétistou. Po smrti své ženy v roce 1944 žil u dcery a zetě v městě Redeyef na jihu Tuniska. Tam 16. ledna 1948 zemřel. Spolu se svojí ženou je pohřben na hřbitově v Kartágu.