„Předchozí etapy byly náročnější, teď nás čeká jen rekonstrukce uvnitř kaple. Jde hlavně o oltář a dvě lavice. Není to práce pro jediného restaurátora. Jeden restauruje zrcadla, dva dřevěné části oltáře a čtvrtý lavice,“ poznamenal manažer projektů harrachovské radnice Jaroslav Čech.

Do poloviny července má být hotovo a celá kaple zářit jako za dob své výstavby. 4. srpna tu oslaví výročí otevření kaple a její znovuzasvěcení. Kaple z přitesaného lomového kamene byla postavena hrabětem Janem Nepomukem Harrachem v roce 1901 a vysvěcena 5. srpna 1902.

Všech 196 dílů zrcadel z oltáře nyní dlí v restaurátorské dílně Lucie Tesařové v Semilech pod dohledem památkářů. „Jsou to vlastně skleněné lišty s fazetou. Největším problémem byla devastace uchycení zrcadel, které by mohly časem opadávat,“ poznamenala restaurátorka specializující se na rekonstrukce takzvaných benátských zrcadel.
Do ruky vezme každý díl mnohokrát do ruky. Sklo se musí vyleštit, ošetřit amalgámovou vrstvu, na kterou se nesmí sáhnout rukou, vyměnit a založit papírové podložení, aby materiál dýchal.

Video HARR TV:

Restaurátorka Lucie Tesařová pracuje s manželem Jiřím na obnově vzácného oltáře z harrachovské kaple svaté Alžběty. | Video: HARR TV

Některé kusy byly i popraskané a tak budou vyměněny. „Nové díly vyrábíme tady v dílně, já i manžel Jiří, který se mnou na restaurování spolupracuje, jsme brusiči. A tak díly vyrobíme tady, nemusí se nikam dál vozit.“

Při demontáži oltáře našli v jeho vnitřní straně i cedulku od výrobce. Oltář vznikl ve Sloupu v Čechách v roce 1900 a je tak jasné, že byl vyroben v dílně pana Wünsch do harrachovské kaple na zakázku.

Zadní část zrcadla, tedy ta, odkud se obraz odráží, byl před více než sto lety vytvořen pomocí cínovoamalgánové vrstvy, tedy technikou, která se dnes již nepoužívá. „Jde o cenný materiál, který se snažím uchovat v co nejvyšší míře. Některé díly ale měly vrstvu vlivem vlhkosti zkorodované a musely tak být nahrazeny současným materiálem.“

Nejnáročnější část ale celý tým restaurátorů teprve čeká. Až bude vše vyspraveno a znovu vyrobeno, musí proběhnout kompletní montáž oltáře. „Skla se budou upevňovat na svislé strany, což je náročnější, než když máme zrcadlo položené na stole. Zároveň musíme dodržet chronologii postupu. Každý díl je tvarově originální,“ popsala Tesařová.

Lucie Tesařová se věnuje restaurování benátských zrcadel již drahně let. Její řemeslo mohou obdivovat zájemci například na zámku Zákupy, v novoborském sklářském muzeu nebo v muzeu ve Vrchlabí. „Nejkrásnější zrcadlo, na kterém jsem pracovala, bylo z Diecéze Litoměřice. Mělo 47 dílů a každý z nich byl bohatě ozdobeno rytinami.“
Snad každé zrcadlo, které prošlo rukama Lucie a Jiřího Tesařových bylo jiné. „To se mě na té práci líbí.“

V roce 2019 byla kaple, mezitím zařazená na seznam národních kulturních památek, uzavřená, zarostlá kopřivami, rozbito bylo jedno velké vitrážové okno. To nedalo mnohým místním spát, a tak začala obnova. Vedení radnice v čele s tehdejším starostou Jaroslavem Čechem shánělo dotace. A podařilo se, začalo se s většími opravami kaple. Radnice financovala s pomocí dotací od ministerstev kultury a zemědělství a Libereckého kraje především materiál, hlavní práce provedli místní obyvatelé dobrovolně.

Kameník Ivan Kunetka zrestauroval rozpadající se pískovcové oplocení, harrachovský umělecký kovář Jan Krajčovič renovoval kovové části plotu a vrátek. Okolo kaple byly osázeny nové okrasné porosty a přibyly odpočinkové lavičky. „Nejprve jsme kapli zpřístupnili, třeba na Vánoce jsme udělali dekoraci betlému. Upravili jsme zahrádku. Střechu kaple natřel řemeslník, který byl přímo u nás ubytovaný. Když natíral, zjistil, že stav střechy je zoufalý. Už jsme věděli, že je zle,“ popsala harrachovská patriotka Lenka Konvalinková.

Části zničených trámů byly vyměněny, celkovou rekonstrukcí prošel i strop kaple. Na půdě našli řemeslníci historickou vlajku Harrachova i s původní žerdí. Do věžičky se vrátil i unikátní skleněný zvon, byť v replice, protože přes sto let starý originál praskl.