Zatímco děti si užívaly soutěží a atrakcí na fotbalovém hřišti, dospělí se střídali v provizorních náborových místnostech. Stačilo vyplnit dotazník, absolvovat asi pětiminutový rozhovor s lidmi z pražského IKEMu a provést si speciální špachtlí stěr slin v ústech. „Celé to trvá asi jen deset minut. Deset minut, které můžou někomu zachránit lidský život,“ řekla koordinátorka registru Gabriela Hošková.

Mezi prvními dobrovolníky dorazila například čtyřiadvacetiletá Nikola Grmelová. „Chtěla jsem se zaregistrovat už dřív, ale když zjistili závažné onemocnění u dcery naší kamarádky, mé rozhodnutí to urychlilo,“ prohlásila. Jako většina potenciálních dárců se o možnosti libotovského náboru dozvěděla díky medializovaným příběhům dvou dětí - Matěje z Miletína, který onemocněl leukémií, a Elišky ze Dvora Králové, která trpí těžkým útlum kostní dřeně.

Pro oba je nadějí na uzdravení právě transplantace kostní dřeně. „Eliška je naše dobrá kamarádka. Známe se i s Matějem. Takže jsem se přihlásila do registru, s ostatními jsme pomáhali šířit zprávu o chystaném náboru, aby se oslovilo co nejvíc lidí,“ přiznala další dobrovolnice Petra Černá, když opouštěla náborovou místnost, před kterou už stáli připravení další dobrovolníci.

Přihlásit se do registru dorazila i dvacítka motorkářů. „Udělali jsme si vyjížďku ze Dvora Králové na Vrchlabí a pak se vrátili sem do Libotova. Motorky jsme nechali vystavené jako atrakci pro děti a šli se zaregistrovat. Chceme pomáhat,“ uvedl Jiří Kasnar z motoklubu Černí jezdci ze Dvora Králové.

Právě muži jsou odborníky pro registr velmi důležití. „Muži jsou pro dárcovství kostní dřeně stoprocentně vhodnější,“ upřesnila koordinátorka Hošková. 

Rozsáhlou náborovou akci poprvé pořádal před rokem Jan Kučera, otec nemocného Matěje. Na vlastní náklady vozil potenciální dárce na odběry do fakultní nemocnice v Hradci Králové. Když se pro syna stále nedařilo najít vhodného dárce, chtěl dokonce vypravit autobus s lidmi do pražského IKEMu. Tam ale nabídli, že přijedou oni za ním, když bude mít aspoň stovku zájemců o odběr. „Když mi volal, jestli bych s tím pomohl, neváhal jsem. Mám zkušenosti s pořádáním akcí a propagací, takže jsme se do toho pustili a dopadlo to parádně. Registr se za jediné odpoledne rozrostl o 746 lidí,“ připomněl starosta Libotova Filip Kraus.

Jenže ani z loňského rekordu dárce pro Matěje zatím nevzešel. A tak se hromadné náborové akce konají dál. Například ve Spořicích na Chomutovsku, ve Vestci u Prahy anebo právě při dětském dnu v Libotově. A dobrovolníci přibývají během několik hodin po stovkách. „Je to nádherné. Čím víc jich v registru bude, tím větší je pravděpodobnost, že nalezneme dárce pro konkrétního pacienta, který transplantaci potřebuje,“ řekla koordinátorka registru Gabriela Hošková.

Loni se zaregistrovalo 746 lidí v Miletíně a 300 ve Spořicích. „Na konci května byli testováni, do října u nás bylo na předběžném vyšetření deset lidí, a dva už dokonce darovali kostní dřeň. Hromadné nábory prostě mají obrovský smysl,“ zdůraznila Hošková.

Matějův otec je za vysoké počty dobrovolníků vděčný a zůstává optimistou. „Věřím, že se najde vhodný dárce a Matěj bude zase v pořádku,“ opakuje.

Dárcem se může stát zdravý člověk ve věku od 18 do 40 let, který v minulosti neprodělal žádné závažné onemocnění a nebere pravidelně léky. Předpokladem pro transplantaci pak je shoda krvetvorných buněk dárce s nemocným. „Téměř devadesát procent lidí projde naší databází, a my jim nikdy nezavoláme. Pravděpodobnost nalezení shody je totiž velmi malá, přibližně půl až jedno procento,“ dodala koordinátorka registru Gabriela Hošková.