„Doufali jsme, že prostřednictvím nástrojů vyzkoušených a zavedených v evropských horských oblastech podpoříme rozvoj regionu," deklaroval ředitel projektu Matěj Dunka. Karta nabízela přes 250 různých slev z turistických služeb. Byla prvním pokusem zahrnout do slevového projektu vedle české i polskou část hor. „Bohužel se nepodařilo naplnit záměr vytvoření regionální karty pro celé Krkonoše. Nepovedlo se například dosáhnout většího propojení s obcemi a samosprávami. Stálo nás to hodně času a práce," řekl pro ČTK Matěj Dunka.

Zástupci Svazku měst a obcí Krkonoše absolvovali s představiteli podnikatelské aktivity Krkonoše Regioncard několik společných informativních schůzek. „Při jednáních jsme požadovali otevřenost, partnerský přístup a mimo jiné chtěli znát i finanční plán k projektu, abychom zavedení karty dokázali v území obhájit a správně prezentovat," vysvětloval manažer svazku Pavel Klapuš a dodal, že zástupci měst a obcí požadovali provázanost Regioncard Krkonoše s možností výběru ubytovacích poplatků.

Podle ředitelky Svazku Krkonoše Kamily Hlinkové obce měly zájem na projektu spolupracovat. „Problém zainteresovaní viděli v tom, že jde pouze o podnikatelský záměr, do kterého oslovené subjekty vkládají slevy na své služby," uvedla Hlinková. „Představitelé měst a obcí i někteří podnikatelé měli zájem, aby se vydělané peníze vracely zpět do cestovního ruchu a neodcházely na soukromý účet,"dodala Kamila Hlinková.

Nesoulad s dalšími

A jak se na záležitost dívá předseda Svazku Krkonoše a vrchlabský starosta Jan Sobotka? „Regioncard se dostala do jistého nesouladu s již existujícími lokálními slevovými kartami. Ve finále se ukázalo, že Regioncard měla zájem využít postavení svazku v území a informace o podnikatelských subjektech. Na potřeby měst a obcí nebrala ohled," 
řekl Sobotka.

Jak připomíná ČTK, karta měla verzi pro letní a zimní sezonu. V premiérové loňské letní sezoně se karet prodalo asi 8000. Cena karty tehdy byla 150 korun pro dospělého a 90 korun pro dítě, před loňskou zimní sezonou cena klesla o třetinu. V dalších sezonách tvůrci projektu uvažovali s prodejem desítek tisíc kusů karet.

Slevy se daly využít například při dopravě na lanovkách, na bobových drahách, v autobusech, při parkování či při nákupu skipasů.