Ve spolupráci s celou řadou organizací Potravinová banka 
v Hradci Králové podporuje aktivity zaměřené proti plýtvání potravinami.

Podle statistik žije v České republice až patnáct procent obyvatel na hranici chudoby a nemohou si dovolit pravidelnou stravu. O to více smutným faktem pak je, že se v tuzemsku každoročně vyplýtvá až 80 kilogramů potravin na hlavu. Nezanedbatelné množství pak pochopitelně tvoří potraviny likvidované již v obchodech a supermarketech. „Jen 
v loňském roce se u nás otočilo na třináct tun potravin. Třebaže v kraji 
by byl potenciál ještě větší, my jej bohužel nejsme schopni pokrýt," uvádí předseda Potravinové banky Václav Hrček.

Potraviny procházejí přísnou kontrolou

Je zřejmé, že královéhradecká Potravinová banka odvádí nesmírně záslužnou činnost, přesto i zdejší pracovníci musí dodržet celou řadu nařízení, bez nichž 
by další využití potravin nebylo možné. „Celý proces začíná tím, že obdržíme potraviny s prošlou záruční dobou nebo s jejím blížícím se koncem. Následná kontrola na našem pracovišti probíhá stejně, jako tomu je v obchodech prodávajících zboží po datu trvanlivosti. Provádíme senzorickou kontrolu a pokud je zboží 
v pořádku, posíláme jej dále. Většinou se jedná o trvanlivé potraviny, jakými jsou například mouka, hrách 
či rýže," nastiňuje proces kontroly Václav Hrček.

Mylná by byla představa, že prošlé potraviny nepodléhají při skladování striktně daným podmínkám. 
„Při uchovávání surovin dbáme na skladovací řetězec. Měříme teplotu, vlhkost, v případě potřeby využíváme i vysoušeč a klimatizaci," říká Václav Hrček.

Momentálně však není možný odběr chlazených potravin, neboť královéhradecká Potravinová banka nedisponuje technologiemi ani prostory, které by uskladnění tohoto druhu zboží umožňovaly. S jejich zprovozněním sice vedení počítá, avšak výhledově až 
za několik let.

Obchody nás samy vyhledávají

„Některé menší obchody, 
ale i velké supermarkety 
se na nás samy obrátily 
s tím, jestli bychom nechtěli jejich zboží využít. Tuto možnost pochopitelně kvitujeme, neboť je zde velký potenciál, že zboží bude 
využito a pomůže kupříkladu lidem bez domova," oceňuje Václav Hrček přístup obchodů.

Předseda královéhradecké Potravinové banky rovněž poměrně kriticky nahlíží na novelu zákona, na jejímž základě by měly obchodní řetězce s prodejnou větší než 400 metrů čtverečních za povinnost prošlé zboží odevzdávat. „Takové rozhodnutí by mělo ekonomické následky pro obchod a byla by tím omezena 
i svobodná vůle podnikatele k manévrování. Zároveň bychom se neradi stali nějakým skladištěm. V současnosti máme se subjekty, které nám zboží dodávají, výborné vztahy a obávám se, že pokud by přišlo nařízení shora, byly by tyto vztahy ohroženy," uzavírá Václav Hrček.   Radek Kozel

Jídlo do charity povinně. Jinak bude pokuta

Pšeničná mouka hladká. Ilustrační fotografie.Česká republika - Obavy, soucit, snaha něco  udělat. „Ta otázka se mi stále vracela. Co když kvůli finančním problémům nebudou mít matky, které opouští azylové domy a začínají nový život, z čeho uvařit svým dětem večeři? Proto jsem byl 
u vzniku Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj," popisuje své motivy předseda Food bank Brno Pavel Kosorin.

Vstříc potravinovým bankám se snaží vyjít novela zákona o potravinách 
a tabákových výrobcích. Ta mimo jiné ukládá velkým obchodům povinnost darovat potraviny, které by jinak vyhodily. V platnost vstoupí až v roce 2018, už dnes alespoň nemusí díky změně
z roku 2014 supermarkety darované potraviny danit.

„Obchodníci darovali potraviny, které mají před koncem doby minimální trvanlivosti, humanitárním organizacím i bez přikazování zákonem," stěžuje si prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková. „Proto jsme se zasadili o zrušení daně z darovaných potravin. To obchodníkům umožnilo potraviny bez velkých finančních ztrát přenechávat bankám," dodává Nováková.

Problematické je podle svazu především přijetí pozměňovacího návrhu poslance Petra Kudely z KDU-ČSL, který mimochodem  neprošel ani připomínkovým řízením. Ten sankcionuje obchodníky ve chvíli, kdy by potraviny nedarovali. „Nestanovuje jasný rámec pro plnění našich povinností, ale zároveň podle něj obchodníkovi hrozí likvidační pokuta až do výše 50 milionů za jejich nesplnění," vysvětluje Nováková.

Teplický senátor Jaroslav Kubera (ODS) už dokonce podal ústavní stížnost. „Dneska jsou to potraviny, zítra to budou televize, pozítří obleky," čertí se Kubera. „Zoologické zahrady, které doteď dostávaly od obchodů krmivo, bohužel v zákoně nejsou, takže jim supermarkety nebudou moci darovat potraviny jako dřív. Je to prostá nenávist k supermarketům, která je vidět 
i v zákonu o omezení pracovní doby," dodává Kubera.

„Předpokládáme, že novela přinese více čerstvých potravin do bank," oponuje Ilja Hradecký z organizace Naděje, který se svou ženou Vlastimilou stál u zrodu sítě potravinových bank v České republice. „Silná a slabá místa zákona se ukážou až 
v provozu," dodává k námitkám Hradecký.

Vedle menších sbírek 
a darů od jednotlivců se v listopadu každoročně pro banky koná Národní potravinová sbírka. Zapojené organizace si tak před zimou doplní sklady trvanlivými potravinami a lidé se dozví o jejich existenci. Do některých zařízení mohou nosit potraviny i občané, ale většina z nich spolupracuje jen s obchody. „Každá banka má svá pravidla a potraviny rozděluje podle potřeb institucí, které od ní jídlo odebírají. Například dětské výživy předává organizacím, které pracují s rodinami a dětmi," vysvětluje Hradecký. Klienty potravinových bank jsou převážně poskytovatelé sociálních služeb a charity. Mezi největší patří Naděje 
a Armáda spásy.

Každá organizace, která potraviny převezme, musí ze zákona zajistit vhodné podmínky pro jejich uskladnění. U čerstvých potravin to znamená dohlížet 
i na teplotu skladování. Proto je pro potravinové banky připraven dotační projekt z evropských fondů, aby si vybudovaly technické zázemí pro darované jídlo.

„Zásadní změny nezpůsobí legislativa, musí se změnit myšlení lidí a jejich přístup k plýtvání. Nepropadejme tolik konzumu, buďme skromnější a trochu mysleme na ty druhé," dodává Kosorin z brněnské Food bank.

729 tisíc tun potravin se ročně v Česku vyhodí.