Zájem 
o svatby stoupá, lidé za ně neváhají utrácet desetitisíce, berou se stále mladší ročníky. Ale přitom téměř každé druhé manželství nakonec končí rozvodem. Proč?

Podle psychologa Jana Laška vnímají lidé rozvod jako součást života. Zmizelo sociální stigma, které přinášel dříve. „Dnes je rozvod vnímán pomalu jako stěhování. Mezi manželi není často vůle problémy řešit. Mizí dřívější sociální hodnoty," prozradil.

Problémy mohou přijít páry řešit i do manželských poraden nebo přímo k psychologovi. Některá centra nabízejí poradenství zdarma. Takovou pomoc najdou lidé především ve větších městech. V Hradci Králové funguje manželských poraden hned několik. Obrací se však na ně jen lidé, kteří chtějí svoji situaci řešit. I dle statistik rozvodovosti je to menšina. „Na to musí být dva lidé. Nikoho do toho nezle nutit. Jeden člověk zachraňuje manželství dvou lidí těžko," naráží psycholog Lašek na malou chuť lidí řešit neshody. Podle něj se stalo normou říct: „Je konec, chci rozvod,". Proč se však lidé stále berou, když vyhlídky na společný život do konce jejich dní nejsou ve srovnání se statistikami nikterak optimistické?

Nejspíš za to může touha po prožití určitého rituálu. „Svatba je tradiční obřad. Je to něco hezkého a zajímavého. Když se dva lidé vezmou, ukazují tím, že jsou sociálně kvalitní," popisuje psycholog.

Svatba se podle něj považuje za určité sociální zhodnocení. „Pokud nebyli lidé v minulosti v manželském svazku, pohlíželo se na ně zvláštně. Nechybí jim něco důležitého? Opak ukazoval, že jsou to zralí dospělí," dodal Lašek.

Sňatky z nerozumu. Každých dvacet minut se v Česku rozpadne jedno manželství

Česká republika/ Východní Čechy - Ještě jim nebylo dvacet, a už jsou rozvedení. Dva mladíci a čtyři mladé paní si takovou životní zkušenost odbyli i v loňském roce. Strohá oficiální čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) skrývají nespočet podobných detailů.

Kupříkladu důvody rozvodů. Naprostá většina svazků – dvě třetiny z loňských 26 083 zkrachovalých manželství – skončila kvůli obligátnímu „rozdíl povah, názorů a zájmů". Ale vyskytly se i upřímné páry, které přiznaly nezvyklejší příčiny a soudy je posvětily. Konkrétně?

Sedm desítek svazků bylo rozvedeno, jelikož novomanželé uznali, že se vzali 
z nerozumu.

„Neuvážený sňatek byl loni příčinou rozvodu na straně muže a zároveň ženy ve 41 případech, v 17 případech pak byla tato příčina pouze na straně muže a ve 13 případech pouze na straně ženy," rozkrývá oficiální čísla Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Neshody v posteli

Statistici sledují dokonce 
i to, kolik svazků bylo rozvedeno kvůli sexuálním neshodám partnerů (loni to bylo po dvaceti případech, kdy soud uznal chybu buď na straně muže, nebo ženy).

„Je to opravdu zcela výjimečná záležitost, protože líčit před soudcem ‚ložnicové podrobnosti' dokážou pouze zvláště otrlí jedinci," komentuje statistiku jindřichohradecký advokát Ivo Jahelka. „Nehledě na to, že důkazy pro takováto tvrzení – například ve formě výpovědi svědků – obvykle nepřicházejí v úvahu."

Svým klientům proto doporučuje, aby neprali před soudem „špinavé prádlo", ale dohodli se na příčinách rozvratu manželství ve zmíněné obecné rovině – nesoulad zájmů a povah, citové odcizení. Soud to pak dál nezkoumá a manželství rozvede i rychle.

To si zřejmě začíná uvědomovat stále více rozvádějících se. Počty přiznaných sexuálních neshod klesly za posledních deset let třikrát a neuvážených sňatků čtyřikrát.

I nevěra, která ročně stojí za stovkami rozpadlých manželství kvůli záletům mužů i žen, je jako příčina rozvodu zhruba na polovině hodnot před deseti lety.

Nejméně od roku 1978

Ze statistik se dají vyčíst 
i další pozitivní trendy. Přestože se manželství 
v Česku rozpadne každých zhruba dvacet minut, loni se událo nejméně rozvodů od roku 2000.

Pomineme-li rok 1999, kdy nízký počet rozvodů souvisel s úpravou legislativy, tak šlo dokonce v absolutních číslech o nejnižší počet od 1978.

„Stále ale patříme do skupiny zemí s vyšší rozvodovostí," srovnává demografka Jitka Rychtaříková 
z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Historické maximum, 
50 procent manželství končících rozvodem, bylo zaznamenáno už v roce 2010. Nyní jsou hodnoty zhruba 
o tři procentní body nižší.

Riziko po osmi letech

V letošním prvním pololetí soudy posvětily rozpad 
13 477 manželství, ve kterých žilo s rodiči téměř 
12,4 tisíce dětí.

Nejrizikovější období, kdy je počet zkrachovalých svazků nejčetnější, přichází po osmi letech od svatby.

„Nejvyšší rozvodovost mají manželství osob s nižším vzděláním, zatímco vysokoškoláci se rozvádějí nejméně," podotýká demografka Rychtaříková.

Co se týče krajů, nejvyšší úhrnnou rozvodovost mají ve Středočeském kraji 
a nejnižší v Praze, na Vysočině a ve Zlínském kraji.

A u necelé dvacítky Čechů se loni ukázalo, že platí pravidlo „když musíš, tak musíš". Rozvést se tak nechalo i osmnáct mužů 
a jedna žena ve věku nad osmdesát let.