„Význam rychlé a bezplatné pomoci nám potvrdila praxe. V době covidové karantény a omezení provozu veřejných institucí byly naše tehdejší telefonické linky, mail či chat vlastně jedinou možností jak získat pomoc či radu. Počet hovorů stoupl o 40 procent. To nebylo málo a jen to podtrhlo význam této formy pomoci i fakt, že domácí násilí je žel poměrně častý negativní jev,“ sdělila ředitelka, socioterapeutka, spoluzakladatelka organizace Marie Vavroňová.

Oběti domácího násilí prostřednictvím linky získají odbornou specializovanou pomoc, rychle vyhodnocení situace, vyhodnocení rizikových faktorů, nastavení bezpečnostních opatření a odkázání na další kontakty v kraji. Podle Vavroňové nejčastěji volají klientky po napadení partnerem či ženy ženy, které partner napadl opakovaně. „Ženy bývají paralyzované strachem, bezmocí. Ženy, které zažívaly násilí v původní rodině, obvykle nedokážou vyhodnotit situaci, pokud ji muž zfackoval,“ osvětlila Vavroňová.

Podle statistik se s nějakou formou násilí setká každá třetí žena. Vavroňová je názoru, že situace v Libereckém kraji panuje obdobná situace jako v ostatních krajích. „Domácí násilí je takové jednání, které u druhého vyvolává strach, vede u oběti k jednání, které by za jiných okolností bylo nepřijatelné. Je to stav, kdy se jeden z partnerů nedobrovolně podřizuje jednání druhého proti své vůli, především ze strachu,“ zdůraznila.

Podle spoluzakladatelky neziskové organizace povědomí o násilí, o jeho nepřijatelnosti ve společnosti roste. K tomu, že se ženy přestávají stydět za to, co se jim doma děje, že chtějí situaci řešit, přispívá právě osvěta, ale i stále širší nabídka pomoci. Současně ale má stále velmi tuhý život řada mýtů o této problematice. „Často slyšíme, že domácí násilí nemůže být tak hrozné, jinak by od násilníka jeho partnerka odešla. Důvodů, proč oběť neopustí násilnou osobu, je ale celá řada. Oběť se bojí, že přijde o děti. Bezmoc, vyhrůžky, citová a ekonomická závislost, snaha zachovat rodinu, strach z neznáma, ale i víra, že se partner změní. To jsou další důvody, proč ženy mají problém z násilného vztahu někdy odejít,“ sdělila Vavroňová.

V Josefově Dole se v sobotu 16. července konal 19. ročník závodu auto a moto veteránů s názvem Okolo Elišky o pohár starosty obce Josefův Důl.
Okolo Elišky o pohár starosty Josefova Dolu: Jizerské hory ožijí veterány

Řada českých firem a nadnárodních společností začala chápat nepřijatelnost násilí ve vztazích. Na dvacet firem se například spojilo v Chartě proti domácímu násilí. V Libereckém kraji je to například jablonecká firma Atrea. „Máme nadační fond zaměřen na podobné projekty a snažili jsme se najít strategičtější směr. Přišli jsme na tom že jedním z nejopomíjenějších problémů dnešní společnosti je právě domácí násilí,“ podotkl Ondřej Kolman ze společnosti Atrea. „Jako zaměstnavatel jsme připraveni pomoci případným obětem domácího násilí z řad našich zaměstnanců,“ dodal.

Co brání ženám vyhledat pomoc včas či odejít

• Strach o vlastní život, strach o životy děti v důsledku výhrůžek a vyhrožování zbraní

• Partner vydírá partnerku, že pokud odejde, spáchá sebevraždu.

• Fakt, že o možnosti pomoci nevědí

• Nechce bourat rodinu dětem

• Partnera si brala z lásky, stále doufá, že se změní.

• Má strach, že přijde o děti.

• Nejčastěji slyšená věta: nikdo ti neuvěří, udělám z tebe blázna, přijdeš o děti.

• Nemá kam odejít, nemá peníze, zaměstnání.

• Partner vyvolává pocit, že vše je její vina.

• Oběť je z dlouhodobého týrání doslova psychicky i fyzicky ubitá.

• Oběť je na násilí zvyklá z původní rodiny.

O domácím násilí navíc panuje řada mýtů

• Násilí se dopouští partneři jen s nízkým vzděláním

• K násilí ho dohnala velká láska

• Ženy to mají rády

• Ženy provokují

• Panuje obecná představa, jak má vypadat oběť. Když se žena začne aktivně bránit, její jednání je bráno jako účelové, snaha očernit partnera.