Jedná se o exteriérovou expozici regionální pobočky Paměť národa Severní Čechy, která přináší vzpomínky pamětnic a pamětníků na události 20. století, které pobočka dokumentuje v Libereckém a Ústeckém kraji pro sbírku Paměť národa. Předtím byla do středy 21. června k vidění ve Varnsdorfu.

Výstava Příběhů severních Čech - Zlomové okamžiky 20. stoletíZdroj: Post BellumVernisáž výstavy se na náměstí Českého ráje v Turnově uskuteční ve čtvrtek 22. června v 17:30 hodin. Akce se zúčastní vedení města, pamětníci Kristina Patočková a Gabriel „Bork“ Janoušek a hudební doprovod ze ZUŠ Turnov.

Osobnosti, které přibližuje tato výstava, spojuje krajina, lidé a novodobá historie severních Čech. Zlomové okamžiky 20. století se silně a neopakovatelně zapsaly do života pamětníků. Staly se součástí jejich osobního příběhu a individuální paměti.

Tito lidé pro Paměť národa otevřeně a vstřícně vyprávěli. O vzniku a zániku první republiky, o hrůzách holocaustu, o vybombardovaných městech, o poválečném násilí na ženách a dětech, o komunistickém puči a pracovních lágrech, o důsledcích invaze a normalizaci, ale i o enormních škodách na životním prostředí.

Dcera českoněmeckého páru, Kristina Patočková, by ke svému dětství nepřidala ani den navíc. Za květnového povstání se s matkou schovávala ve sklepě. „Z něj nás jako německou rodinu vyvlekli a dovedli do školy. Maminku ostříhali dohola. Vrátila se k nám zmlácená. Strašně jsem brečela a křičela, protože jsem ji nemohla ani poznat,“ zapamatovala si. Táta po válce zůstal v poraženém Německu, matku odsoudili k pětiletému žaláři. Se sestrou skončily v dětském domově u Horšovského Týna. „Řádové sestry nebyly hodné, tloukly nás.“ Maminku propustili až po pěti letech, uchytila se jako kuchařka u Mnichova Hradiště. Kristina se sestrou trávily v roce 1950 léto nedaleko u matčina bratra Vladimíra Trundy. „Byly jsme tam asi čtrnáct dnů. On nás hodně řezal a bil,“ líčila pamětnice děsivé prázdniny u strýce, jenž jako kat krátce předtím popravil Miladu Horákovou. „Myslím, že jeho povolání se na jeho povaze projevilo. Proto byl na nás takový zlý,“ soudila Patočková. Co znamená milující rodina, poznala až se svým mužem a vlastními dětmi.

Nerad na krutá 50. léta vzpomíná, pro Paměť národa o nich Gabriel „Borek“ Janoušek povyprávěl. „Byl bych rád, aby z toho mladá generace vyvodila důsledky a už se toto nikdy neopakovalo,“ přál si. Bylo mu třináct, když jeho maminku Boženu Janouškovou v rodném Turnově zatkla StB. „Jejím jediným proviněním bylo, že nepráskla svého manžela,“ konstatoval. Táta Gabriel Janoušek se totiž postavil už nacistům a bojoval i proti komunistům. „Po převratu převedl do západního Německa velké množství lidí.“ Jeho však pohraničníci při pokusu o emigraci chytili. V roce 1954 byli Borkovi rodiče odsouzeni za velezradu. Máma k pěti, táta patnácti letům vězení. Plus ztrátě majetku. „Začalo pro nás velmi kruté období,“ přiznal. Se svou o rok starší sestrou Alenou osaměli. „Vystěhovali nás z domu. Nesměli jsme zůstat v Turnově, bydleli jsme pak v Praze u příbuzných,“ popsal. Matce věznitelé dlouho tajili, co se s jejími dětmi stalo. „Maminku jsme od jejího zatčení neviděli dva a tátu tři roky,“ řekl pozdější mnohonásobný medailista z MS v kanoistice na divoké vodě.

„Posláním neziskové organizace Post Bellum je nejen zaznamenat, ale také atraktivním způsobem zprostředkovat příběhy 20. století, které podávají svědectví o naší moderní historii. Začtěte se do vyprávění osmi pamětníků z Libereckého a Ústeckého kraje natočených v projektu Paměti národa. Jejich osobní výpovědi nám přibližují náš region tak, jak ho již mnozí neznáme a nikdy nepoznáme,“ uvedla novou výstavu Michaela Pavlátová, ředitelka regionální pobočky Paměť národa Severní Čechy.

Výstava vznikla díky finanční podpoře Libereckého a Ústeckého kraje a měst Liberce a Ústí nad Labem. Projekt dále finančně podpořila města Turnov, Varnsdorf, Teplice, Děčín, Most, Rokytnice nad Jizerou a Nadační fond Severočeská voda.

Paměť národa je jednou z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě. Veřejnosti je přístupná on-line od roku 2008 jako databáze pamětníků, kteří byli přímými svědky událostí 20. století. Sbírku spravuje nezisková organizace Post Bellum.