Kliknutím zvětšítePřemysl Rabas zároveň vysvětluje záměry se vstupným, prozrazuje, jaký další televizní seriál se bude natáčet v safari parku nebo co přináší Dvoru Králové celosvětovou prestiž. Chválí svoje spolupracovníky. "Kolektiv lidí je úžasný a velice profesionální. To je velmi cenné," říká.
Díváte se na seriál Zoo, který u vás natáčí televize Prima?
V podstatě musím. Točí se u nás, tak bych o něm měl alespoň něco vědět.
Co mu říkáte?
Je to takový hodně odpočinkový seriál, aby se u něj nemuselo přemýšlet.
Sám jste si už v něm jednou zahrál. Byla to ojedinělá role nebo plánujete další?
Byl to můj nápad. Jednu scénu jsem si vymyslel, protože mi to přišlo vtipné. Aby to nebyl výstřel do tmy, tak jsem navrhl ještě jednu scénku, která by se měla natáčet v červnu.
Přináší seriál safari parku výhody? Má pravidelně každé úterý a čtvrtek večer více než milionovou sledovanost.
Natáčení představuje omezení provozu, ale za každý natáčecí den dostáváme peníze, kterými se to kompenzuje. Pravdou je, že se o safari parku hodně mluví, a seriál je téma při návštěvě lidí u nás.
Bude natáčení Zoo pokračovat další sérií?
Původní dohoda s televizí Prima byla na jeden rok. Nyní se bavíme o prodloužení o další rok, protože seriál má dobrou sledovanost. Připravuje se také jiný seriál s Českou televizí pro stanici Déčko. Půjde o seriál pro děti. Část už se natáčela v Africe, kde jsou naši nosorožci, další část se bude točit u nás koncem prázdnin a na začátku podzimu.
Na jaké novinky se můžou těšit v letošní sezoně návštěvníci safari parku?
Každý rok můžeme lákat návštěvníky na řadu mláďat. Některá jsou u nás poprvé, například africké cibetky. Hlavní novinky budou přicházet postupně v průběhu sezony. V červnu dokončíme novou expozici pro tučňáky. To bude velké lákadlo a pro řadu lidí také překvapení, protože si neuvědomují, že v Africe tučňáci také žijí. Na expozici tučňáků brýlových naváže výběh pro zebry ve stejné části areálu vedle Neumannovy vily. Dokončujeme také úpravy centrálního bazénu pro krokodýly v pavilonu ryb a plazů. Velké krokodýly jsme přemístili do polské Lodže. Nejen proto, že nebyli africký druh, ale asijský, a také kvůli tomu, že byli doopravdy příliš dlouzí a bylo potřeba provést rekonstrukci bazénu. Nahradí je druh, který jim je podobný, africký krokodýl štítnatý. Ten je mnohem vzácnější. Nedorůstá takové velikosti. Do bazénu by se měl lépe srovnat.
Která další zvířata se objeví v nově vybudovaném návštěvnickém okruhu Jihozápadní Afriky?
Hotová je voliéra plameňáků. Ti nám udělali velkou radost. Očekávali jsme, že během stěhování budou vystresovaní a nezahnízdí, ale sedí na vajíčkách. Na plameňáky by měla navázat velká voliéra pro pelikány a jiné vodní ptáky a voliéra pro volavky obrovské. To jsou největší volavky světa, které se chovají velmi málo. Tyto voliéry mají být hotové ještě letos. Budujeme tam také výběh pro kopytníky s antilopami a horskými zebrami. Příští rok plánujeme vybudovat výběh pro hyeny a pavilon dravých ptáků, chceme rozšířit kolekci hyen.
Kolik bude stát nová expozice Jihozápadní Afrika?Dohromady přes 100 milionů korun. Nejnákladnější je pavilon pro tučňáky. Muselo se zbourat několik starých továrních hal, asanovat celé území, zasíťovat, staví se nové výběhy a pavilony. Vybudování expozice tučňáků urychlil česko-polský přeshraniční projekt Vodní světy se Zoo Opole.
Dvůr Králové bude mít tučňáky poprvé za 76 let existence zoo. Jak jsou na jejich chov připraveni ošetřovatelé?
V minulých týdnech sbírali naši ošetřovatelé ptáků zkušenosti v Zoo Wroclaw, které má největší oceanarium v Polsku, aby se s tučňáky naučili pracovat. Myslím, že to zvládnou, protože to je dostatečně profesionální tým.
Kdy se tučňáci objeví ve Dvoře Králové?
V průběhu června dorazí 24 tučňáků z Arnhemu a Amsterdamu v Nizozemsku. Další skupinka by měla přijít z Polska. Předpokládáme, že v červenci a srpnu by se mohli poprvé představit návštěvníkům. Jde o tučňáky brýlové. V českých zoologických zahradách jsou většinou tučňáci Humboldtovi, kteří obývají Jižní Ameriku. Tučňák brýlový je velmi blízký druh, vyskytuje se ale daleko méně. Hnízdní kolonie má okolo Kapského města v JAR, objevují se také v Namibii na pobřeží Atlantiku.
Jak bude vypadat jejich pavilon?
Bude to největší expozice tučňáků v České republice. Dokončená by měla být do konce prázdnin. Chceme návštěvníkům ukázat kousek Namibie, kde se tučňáci brýloví vyskytují. Postavili jsme velký bazén. Objekt za ním, který bude ve skutečnosti skrývat filtraci a zázemí pro tučňáky, bude mít podobu dřevěných staveb na pobřeží Atlantického oceánu a doku s s jeřábem, majákem a loděmi. Návštěvník bude mít pocit, že právě přišel na pobřeží Namibie.
Pokud budete mít poprvé v historii i tučňáky, existuje ještě další zvíře, o které budete usilovat?
Úplně to nevidím tak, aby zahrada zvyšovala počet chovaných druhů. Naším cílem je spíš vylepšovat prostředí pro zvířata, předělávat a rozšiřovat stávající expozice. Rádi bychom získali hyenu hnědou nebo hyenku hřivnatou, ale to je jen několik málo nových druhů. Jako svůj úkol vidím udělat něco lepšího pro kaferské buvoly. Máme je hned za hlavním vchodem u vjezdu do safari na takovém dvorku. To je velmi nedůstojné místo pro zvíře, které patří mezi velkou africkou pětku. Buvoli by určitě mnohem lépe vynikli na otevřené ploše, třeba i s jinými zvířaty. Tím bychom se chtěli zabývat v příštím období.
Měníte ceny vstupného?
Dlouho jsme se vstupným nehýbali. V letošním roce jsme udělali mírnou úpravu spíš kvůli tomu, abychom motivovali lidi kupovat vstupenky na internetu, kde pro ně zůstala cena ve stejné výši, nebo aby platili kartou. Jde nám o to omezit hotovostní platby. Nejvýhodnější vstupné je tedy na internetu, výhodnější je také při placení kartou. Jediné zdražení se týká při platbě v hotovosti. Až se dokončí expozice Jihozápadní Afrika s tučňáky a dalšími zvířaty, tak pravděpodobně budeme muset přistoupit k úpravě vstupného. Nutí nás k tomu situace. Náklady na provoz zoologické zahrady narostou v letošním roce zhruba o 20 milionů korun. To je hodně. Proto to v příštích letech nepůjde jinak než zvýšením cen vstupného.
Jste spokojený s návštěvností?
Těší nás, že zájem návštěvníků trvá, a to se týká rovněž ubytování v Safari kempu a hotelu. Zvýšili jsme počet luxusních stanů v kempu, odkud můžou lidé pozorovat zvířata doslova přímo z postele. Zájem je obrovský. Praxe ukazuje, že to byl velmi dobrý tah mojí předchůdkyně Dany Holečkové, která kemp postavila. Je to něco, co nemůže zatím nabídnout žádná jiná zoologická zahrada v Čechách.
Letos jste desátým rokem ve funkci ředitele zoo ve Dvoře Králové. Jak se díváte na tuto éru?
Letos mám ještě jedno výročí, před 30 lety jsem totiž začínal jako ředitel v chomutovském zooparku. Obě zahrady mám rád. Na safari parku je velmi cenný úžasný a velice profesionální kolektiv lidí. Hodně si vážím vztahů se zřizovatelem (Královéhradecký kraj). Není úplně běžné v jiných zoologických zahradách, aby byl přístup zřizovatele takto vstřícný. Nejde pouze o peníze, ale také o komunikaci, když něco řešíme. Je patrné, že kraj si zoo váží a uvědomuje si její význam pro region a turistiku.
Jak se safari park proměnil za 10 let vašeho působení?
To by spíš měli říct návštěvníci, jak to vnímají. Jsem přesvědčený, že se podařilo zoo překlopit tak, aby v něm bylo doopravdy bylo možné ochutnat Afriku všemi smysly. Lidé můžou vnímat vůni, kulturu, umění, kuchyni. Africká zvířata žijí v lepších prostorách. Žirafy mají větší výběhy, nosorožci mají více prostoru, lvi se pohybují ve velkém safari. Lidé, kteří v Africe byli a projeli náš safari park, tak nám říkají, že Afrika na ně tady dýchá, a že je to takové déjá vu. To je pro nás asi největší zadostiučinění a pochvala. Ze všech expozic se nejvíc proměnilo údolí hrochů. Jejich nové prostředí se mimořádně povedlo. Dříve to bylo území, kde nic nebylo. Zboural se starý most, který nahradila lávka, daleko lépe zasazená do krajiny. Velké stádo hrochů v jezeře Afriku přímo evokuje. To je obrovská změna. Jedním z klíčových projektů byla také stavba pavilonu pro žirafy, které dnes můžou sledovat návštěvníci celý den v každém ročním období. Dříve za nimi dovnitř nemohli.
Co plánujete do budoucna?
Plánujeme velký společný výběh pro buvoly a nosorožce. To ale ještě nějaký rok potrvá, než se připraví a postaví.
Má Dvůr Králové stále tak výrazné jméno ve světě?
Vlajkové zvíře safari parku jsou nosorožci. Vyvážení černých nosorožců do Tanzánie nebo Rwandy, kde se úspěšně rozmnožují, nebo záchrana nosorožců severních v Keni, přináší Dvoru Králové celosvětovou prestiž a kredit. Sudán, který prožil většinu života ve Dvoře Králové a poté v Africe, je nejslavnější nosorožec světa. Lidé v různých afrických zemí ví, že žil ve Dvoře Králové. Fotka umírajícího Sudána na titulní stránce časopisu National Geographic je jedna z neslavnějších. Chovatelská úspěšnost Dvora Králové je světoznámá jak v případě nosorožců, tak žiraf a dalších zvířat. Ve světě ale měly odezvu také další věci. Když jsme v době covidu zprostředkovali telemost mezi rodinou šimpanzů u nás a v Brně a Hodoníně, tak se dostal Dvůr Králové na stránky světových médií.
24
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
