Renovovaná vrata pocházejí z poloviny 19. století, ale zdobí je prvky, které jsou nejméně o dalších sto let starší. „Jedná se o kování, klepadlo, kliky a řezbářskou výzdobu. Toto všechno se zachovalo z předešlých vrat o jejichž podobě víc ale nevíme,“ říká jaroměřský patriot Jan Slavík.

Podle křesťanské ikonografie podoba páva poněkud kontroverzním symbolem, neboť je pro své maso (jenž je velmi trvanlivé) považován za symbol znovuzrození a tím také Krista, nebo církve. Páv je rovněž je symbolem nesmrtelnosti, protože každý rok shazuje svá pera, aby mu časem vyrostla nová. Jeho zobrazení má spojitost s rájem, ale také s pýchou a přepychem.

Když byla vrata demontována, tak se sice téměř rozpadla, ale ani to nezabránilo jejich renovaci se zachováním toho nejvzácnějšího. „Dveře byly vyrobeny z dubového dřeva a dub je vynikající materiál, který vydrží v podstatě všechno. Dohodli jsme se s památkáři na tom, že co nejvíce původního zachováme. Proto zde zůstaly přiznané i různé škrábance, které se na vratech za mnoho desítek let objevily,“ ukazuje Slavík na šrámy a praskliny, které přinesl čas.

Staré kování kompletně zrestauroval umělecký kovář Pavel Vágner ze Dvora Králové nad Labem. Ten také zprovoznil i krabicové zámky, ke kterým vyrobil chybějící klíče a obě křídla jdou nyní uzamknout na dva západy. Mimořádná zajímavost vyšla na světlo při opravě klepadel.

Psali jsme již:

Mumie v Jaroměři procházejí důkladnou očistou.
FOTO: Jaroměřské mumie procházejí omlazovací kúrou

„Když jsme odstranili povrchovou nečistotu a několik vrstev nátěrů, tak jsme si všimli, že v jejich zdobení jsou zobrazeni pávy a nikoliv orel, jak by se dalo na první pohled očekávat,“ popsal nečekaný objev Pavel Vágner.

Po šetrném opískování a nezbytných opravách bylo kování ošetřeno několikaterým nátěrem – dvěma vrstvami základní červenou barvou na kov a třemi vrstvami černou grafitovou kovářskou barvou.

„To by měla být garance, že vydrží hodně, hodně dlouho,“ dodává umělecký kovář, který ještě včera pracoval na zemní zástrči držící křídla vrat, která u původních dveří chyběla. „Pojedu ji tam tento týden namontovat a ještě přiděláme nové brano. Zrovna jdu kovat na jeho připevnění šrouby se čtvercovými hlavami. Dát tam šestihranné by bylo darebáctví,“ dodává kovář, který si váží toho, žeacovat pro kostel svatého Mikuláše. „Byl jsem poctěn, že jsme na těch vratech mohli pracovat.“

Zásah hasičů. Ilustrační snímek.
Špatně uhašené ohniště vyhnalo hasiče do Broumovských stěn k Junácké stezce

Největší „detektivka“ podle Slavíka byla s určením správné barevnosti vrat. Dveře měly na sobě totiž v několika vrstvách hnědo-fialovou-červenou barvu. Původ pestrosti dveří je úsměvný.

„Jeden hodný farník pracoval jako lakýrník. Když měl čas a pan farář ho požádal, tak vrata natřel tím, jakou barvu měl zrovna k dispozici – jednou byly tedy do červena, jindy do fialova. Když se vrata celá demontovala, tak jsme po sundání klepadla zjistili , že pod ním byla dokonce zelená barva,“ uvedl Jan Slavík, a dodal, že údajně v období baroka měl i kostel zelenou fasádu. „To si dost dobře nedovedu ani představit, jak to vypadalo,“ usmívá se.

Po nedávné rekonstrukci krypty kostela sv. Mikuláše, ve které je uloženo 57 mumifikovaných nebožtíků, se opravy dočkaly i hlavní vstupní vrata. Při opravě jejich kování učinili kováři zajímavý objev. Foto: Deník/Jiří ŘezníkPo nedávné rekonstrukci krypty kostela sv. Mikuláše, ve které je uloženo 57 mumifikovaných nebožtíků, se opravy dočkaly i hlavní vstupní vrata. Při opravě jejich kování učinili kováři zajímavý objev. Foto: Deník/Jiří ŘezníkZdroj: Deník/Jiří Špreňar

Horní třetinu vrat tvoří půlkruh osazený dvěma vitrážemi. Snaha o jejich záchranu vyšla vniveč a ručně tažená skla zakládaná do olověného profilu se při demontáži rozsypaly na padrť.

„To jsme netušili, že budeme muset nechat udělat nové vitráže, ale nebyla jiná možnost,“ dodává jaroměřský zastupitel, který neopomněl zdůraznit, že rekonstrukce vrat byla možná zejména díky výrazné podpoře města. „Náklady se vyšplhaly na 340 tisíc, což byla vysoutěžená cena. Doufám, že dveře vydrží alespoň dalších 80 let,“ věří jaroměřský zastupitel Jan Slavík.