Pietní akt k uctění památky významného červenokosteleckého občana, od jehož úmrtí letos uplynulo čtyřicet let, vzešel z iniciativy bývalého disentu. Členové místní buňky chodili k hrobu generála Jana Kratochvíla pravidelně každý rok. Za totality ale pod dohledem Státní bezpečnosti a ne vždy se to obešlo bez následků.

„Prvotní myšlenka uspořádat něco ke kulatému výročí úmrtí generála Jana Kratochvíla přišla od představitele místního disentu Milana Hrušky po besedě k 25. výročí od 17. listopadu 1989. Shodli jsme se na tom, že by bylo dobré připomenout veřejnosti tohoto významného občana města. Na základě toho jsme připravili společnou akci. Na přípravě se podílelo hodně dobrovolníků, a je to především práce tehdejšího disentu. Chtěl bych všem poděkovat, že přípravám věnovali hodně volného času a akce se tak mohla konat," uvedl starosta Rostislav Petrák.

Náhrobek odhalil armádní generál

Hrobové místo, kde je pochován generál Kratochvíl, bylo opraveno rodinou a za přispění města, které nechalo u místní umělkyně Terezie Regnerové zhotovit náhrobek s pamětní deskou na kterém je podobizna generála. Tím vzniklo důstojné pietní místo, které bylo v neděli slavnostně odhaleno za přítomnosti místního disentu, významných představitelů a armádního generála Petra Pavla.

„Do Červeného Kostelce jezdím rád. Stále zde žijí příbuzní. Když jsem dostal pozvánku, tak jsem se moc nerozmýšlel. Měl jsem k tomu i osobní postoj, protože co je spojené s Kostelcem, tak má pro mě sentimentální příchuť. Proto jsem vždy nakloněn tomu, účastnit se ve městě čehokoliv. Ať už se jedná o folklórní festival a nebo výročí 650 let města," svěřil se Petr Pavel.

Jak Petr Pavel řekl, tak to štěstí setkat se s generálem Kratochvílem neměl. Když byl jako dítě, tak už byl generál v pokročilém věku a v tehdejší době se o něm nemluvilo, protože byl komunistickým režimem zapovězený. Uvedl, že ale jeho otec se s ním několikrát osobně setkal.

„O tom čím a kým byl jsem se dozvěděl až z historických pramenů, které byly postupně po roce 1989 uvolňovány. Něco jsem zjistil z internetu, něco z archivu a z dokumentů vojenského historického ústavu. Samozřejmě jsem měl některé informace i od otce a strýce, kteří tady dlouhodobě žijí a znali ho osobně," uvedl Petr Pavel.

Po rovině profesní si generál myslí, že lidé, jako byl generál Jan Kratochvíl si rozhodně zaslouží, aby se o nich mluvilo a vědělo mezi veřejností co nejvíce, a aby se připomínalo všechno co pro armádu udělali.

Divizní generál Jan Kratochvíl
* 11. ledna 1889 Horní Radechová + 5. března 1975 Červený Kostelec
18. června 1916 se přihlásil do československých legií a bojoval v bitvách u Zborova, Volosanky, Velkých Hájů a Tarnopole. Během první světové války byl zajat v průběhu Haličské bitvy.
Generál Jan Kratochvíl.Jako poručík absolvoval důstojnickou školu čs. vojska na Rusi a po jejím absolvování byl ustanoven velitelem 4. roty 2. čs. střeleckého pluku. S touto jednotkou prošel sibiřskou anabází.
Domů se vrátil v hodnosti kapitána.
V meziválečném období prošel v armádě několika funkcemi a s dobrými výsledky absolvoval kurz pro velitele vojskových těles a kurz pro vyšší velitele.
V roce 1939 byl pověřen velením pěšího pluku Karla Havlíčka Borovského v Kremnici. V Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do ilegální organizace Obrana národa. Později odešel do Francie. Zde velel 1. pěšímu československému pluku. Ten pod jeho velením svedl obranné boje na řece Grand Morin nedaleko Coulommiers a na Loiře u města Gien. V obou případech nakonec dostal rozkaz k ústupu.
Ve Velké Británii měl několik funkcí ve štábu.
15. ledna 1943 se stal velitelem čs. samostatné brigády.
20. března 1943 byl poslán do SSSR, kde převzal velení československé vojenské jednotky.
Během karpatsko-dukelské operace byl z této funkce odvolán.
1. srpna 1945 byl Jan Kratochvíl povýšen na divizního generála.
V padesátých letech odešel do důchodu, který v zapomnění dožil v Červeném Kostelci.

Mladá generace by měla mít své vzory

„Pokud budeme zapomínat na lidi jako byl generál Kratochvíl, tak můžeme očekávat, že budou zapomenuti i ti dnešní dobří, kteří si to zaslouží a to si myslím, že je špatně. Národ by si měl stále budovat systém svých příkladů a vzorů. Ty by měly být dávány do popředí, aby se měla mladá generace k čemu vztahovat a kde si brát vzory," apeloval Petr
Pavel.
„To, že se zhotovil nový důstojný pomník a uspořádala se tato vzpomínková akce, je dobrá vizitka města, protože ne všude tomu tak je. A ne jen proto, že si město připomene svého významného občana a rodáka, ale i člověka, který měl mnohem širší význam nejen pro město, ale pro celý stát," dodal armádní generál.

Vzpomínkový den věnovaný diviznímu generálovi Janu Kratochvílovi byl zahájen státní hymnou v neděli po poledni u pomníku obětem první a druhé světové války, který je umístěn na prostranství mezi školami.

Slova pamětnice
"Pohřeb generála v březnu 1975 byl skromný, bez větší účasti veřejnosti, žádné uniformy jako jsou dnešní vojenské pohřby," srovnává Blažena Lišková z Jičínska, s bližším vztahem k rodině Kratochvílových a Skalických. Nedělního pietního aktu se však sama bohužel ze zdravotních důvodů nemohla zúčastnit. 

Od památníku se přemístili na hřbitov

Po položení květin se představitelé místní buňky protikomunistického disentu Milan Hruška, Tomáš Kulda a Jiřina Hašková, společně s představiteli města, armádním generálem Petrem Pavlem a dalšími významnými hosty přemístili v doprovodu dechové hudby a příslušníků klubu vojenské historie na místní hřbitov.

Tam byl na hrobu generála Jana Kratochvíla slavnostně odhalen náhrobek s pamětní deskou. Odhalení se ujal armádní generál Petr Pavel.

Po pietním aktu ještě následovala v malém sále divadla J.K.Tyla beseda o životě generála Kratochvíla, kde s hosty besedoval náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Petr Pavel a vojenský historik Martin Vaňourek.
Po celý den byla v malém sále divadla J.K.Tyla přístupná tématická výstava, kde byly vystaveny dochované dokumenty po generálu Janu Kratochvílovi a také jeho vojenská uniforma.

Součástí byla i výstava dobové výzbroje a výstroje ze sbírek klubů vojenské historie.