Je jich celkem 19, na místech, která jsou turisty hodně navštěvovaná.

Projekt za více než 700 tisíc korun z velké části financoval Státní fond pro životní prostředí a má usnadnit orientaci návštěvníků v nejvyšších českých horách.

Na území parku

Krkonoše nabízejí 560 kilometrů upravovaných tras v horách i v Podkrkonoší. „Z toho 71 kilometrů je sama Krkonošská magistrála a 90 kilometrů představují trasy závodní, ostatní jsou turistické a neupravují se tak často," řekl Radek Vích ze Svazku měst a obcí Krkonoše.

Na úpravu tras v horách přispívá půl milionem korun Královéhradecký kraj a částku 300 tisíc dává kraj Liberecký. Desítky tisíc korun poskytují města a obce. Před zimou se obnovuje i značení tras.

„Orientace je důležitá pro lidi, kteří to tu neznají, a když je mlha, tak i pro ty, kteří to tu znají," poznamenal.

O úpravu tras se starají dvě desítky subjektů, přesto často čelí kritice, že trasy nejsou tak upravené jako třeba v Rakousku.

„Jsme na území národního parku a není možné si svévolně dělat cokoliv, jsou nějaká omezení a je to také otázka peněz," řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Řada tras vede první či druhu zónou národního parku a není možné je upravovat denně, v průměru je rolby projíždějí dvakrát týdně. Někde navíc není možné oddělit trasy pro běžkaře od cest sloužících k zásobování chalup a penzionů, a i tam může být problém udržet tratě v dobře upraveném stavu.

Problém se skútry

Každý den se upravují tratě závodní, jde o 90 kilometrů určených pro závody a tréninky běžců. Upravují se každé ráno, takže pokud sněží nebo fouká vítr, musí i tady lyžaři počítat s neupravenou stopou.

Podobný režim platí i na 71 kilometrů dlouhé magistrále. Ostatní trasy v Krkonoších se většinou upravují po sněžení a před víkendem a jsou určené turistům. Na řadě míst stopy navíc poškozují pěší turisté a také skútry.

„Stopy vedou po značených turistických trasách a my odtud v zimě pěší nemůžeme vykázat," řekl Drahný.

To k řidičům na skútrech se správa KRNAP chová jinak. Hlučné stroje podle Drahného přírodu poškozují a v parku nemají co dělat.

„Když skútr projíždí hřebenovými partiemi první zóny, kde hnízdí vzácní tetřívci, tak v okamžiku, kdy jsou vyrušeni, vzlétnou a přesouvají se. Pokud jsou takto během zimy vyrušeni mnohokrát, ztrácejí své zásoby a mohou i uhynout."

Tetřívek je vzácný a v Krkonoších jich žije zhruba 150. V republice je to jediná životaschopná populace. I proto hrozí nedisciplinovaným řidičům pokuta až 100 tisíc.