Výhrady k názvu Nové Sudety vedly k tomu, že zastupitelé Pardubického kraje v polovině dubna odmítli schválit stanovy svazku. Návrh kritizovali hlavně zastupitelé KSČM, částečně i ČSSD. „Tady nejde o náplň činnosti, ale název je nešťastný. Chápeme jeho historické opodstatnění, v Česku ale má kvůli německé okupaci závažný emocionální akcent," střídali se tehdy zastupitelé u mikrofonu.
Z jednání zastupitelstev Libereckého a Královéhradeckého kraje bylo poté projednání stanov staženo. Region má zahrnovat také Olomoucký kraj a polské příhraniční území kolem všech zmíněných českých krajů. Právě Poláci název Nové Sudety prosadili, vyplývá totiž z geografického a historického označení. Polákům by dokonce stačily jen jednoslovné Sudety.
Název Sudety je doložen již na mapě Claudia Ptolemaia. „Část Sudety je odborníky interpretována jako území od Krušných hor až po Jizerské hory. Druhý název Askiburgion je od Jizerských hor až po Beskydy, proto jsem navrhl, aby sdružení neslo druhý z názvů, vystihuje oblast jeho působení," řekl trutnovský historik Vladimír Wolf.
Za války se název Sudety přenesl na všechna území, která obsadilo Německo, například i na jihočeskou Šumavu. Historik Wolf připouští, že název Sudety tak má v Česku velmi nepříznivý zvuk. „Je to sedmdesát let po válce, nevím, proč to stále oživovat. Je to starý geografický název, který by klidně mohl být používán, ale chápu, že některým se to nelíbí," řekl Wolf.
Proti názvu Nové Sudety se v internetové anketě na našem webu vyslovily i téměř dvě třetiny čtenářů Deníku.
Pracovní komise česko-polského sdružení zasedne hned příští týden, aby do konce května našla nový kompromisní název.