Tři mladá vlčata zachytila fotopast v pohraničních Javořích horách nad obcí Heřmánkovice. „Zatím je to jediná vlčí smečka u níž máme prokazatelně doložené, že se rozrostla o vlčata. Odhadujeme, že nyní v ní může být osm jedinců. U těch dalších dvou smeček v současnosti hledáme nějaké stopy značící úspěšné rozmnožování, ale zatím se nic nedalo zjistit. Předpokládáme ale, že i zde přibyla vlčata,“ uvedl na začátku týden zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka.

Jakou mají mladí vlci národnost se nedá s určitostí říci. Vzhledem k tomu, že „operují“ na obou stranách hranice, tak nelze s jistotou určit, zda se narodili u nás nebo našich severních sousedů. Všechny tři smečky se pohybují v česko-polském pomezí v okolí Broumovského výběžku. Kromě zmiňovaných Javořích hor se druhá smečka pohybuje v polských Stolových horách a přechází do Broumovských stěn a třetí v okolí Adršpachu, Teplic nad Metují a na Trutnovsku ve Vraních horách. Právě v okolí Teplic nad Metují byl na podzim roku 2015 vlk viděn poprvé. Od roku 2016 vlci vyvádějí mladé v tomto regionu každoročně.

Přestože letos před Velikonocemi se debatovalo o dvojím setkání člověka s vlkem za bílého dne na Broumovsku, obava z vlků není podle zoologa Petra Kafky na místě. „Není důvod, aby se lidé báli chodit do lesa.“

Vlk nemá sympatie drtivé většiny chovatelů hospodářských zvířat. Narození vlčat ale automaticky pro chovatele neznamená, že by museli více zbystřit. Podle chovatele ovcí a starosty obce Vernéřovice Tomáše Havrlanta se dá očekávat zvýšená vlčí aktivita okolo stád hospodářských zvířat spíše až na podzim.

„Že by zpráva o narozených vlčatech měla být automaticky spojována s očekáváním napadení ovcí tak to ne, to neplatí,“ říká starosta, kterého spíše zaráží, že během první poloviny letošního roku byl zaznamenán výrazný nárůst zardoušených telat. „Do 15. června bylo evidováno 27 mrtvých telat – to ještě nikdy nebylo,“ říká Tomáš Havrlant, že vlci nejsou jen problémem chovatelů ovcí, ale i těch, co mají na pastvinách skot. „Vloni to bylo za stejné období deset telat,“ uvedl pro srovnání, že se jedná o téměř trojnásobný meziroční nárůst.

Toto číslo nabízí logické vysvětlení, že počty vlčích jedinců stoupají. „Ten dopad vlků na pastevectví tady bude stále. Nakonec to dopadne tak, že lidé budou omezovat chovy,“ říká starosta, který letos viděl vlka dvakrát, ale škody mu naštěstí nezpůsobil. „Během letních měsíců bývá většinou klid, protože vlci mají dobrou příležitost lovit mladé kusy vysoké zvěře. Je fakt že srnčí zvěře viditelně ubylo,“ dodal starosta.

Krajský úřad prostřednictvím ministerstva financí již čtvrtým rokem vyplácí chovatelům náhrady škody způsobené vlkem na vybraných hospodářských zvířatech. Konečná bilance za loňský rok byla oproti předchozím třem rekordní. Zatímco v roce 2017 Královéhradecký kraj vyplatil chovatelům 45 tisíc korun stoupla tato částka v roce následujícím na více než 520 tisíc korun. A vloni se v meziročním srovnání zčtyřnásobila na více než 2,2 miliónu korun za 34 žádostí na náhradu škody způsobené vlkem.