Dva zcela rozdílné pohledy panují na chystanou rekonstrukci Palackého (dříve Leninovy) ulice, která je jako průchozí komunikace městem v majetku Libereckého kraje. Místní i její uživatelé už dlouhodobě poukazují na špatně provedenou opravu zhruba před dvaceti lety, hlavně pak na povrch z dlažebních kostek, kvůli kterému vzniká zbytečný hluk i chvění. To vše je totiž nejen ruší, ale ohrožuje i životnost jejich nemovitostí.

V ulici Palackého si totiž lidé už dlouhodobě stěžují na otřesy a hluk, a proto zde dlouhodobě požadují tišší povrch. Starosta Tomáš Hocke přiznává, že podle měření tu jsou překročeny povolené hlukové limity, avšak památkáři stále trvají na povrchu z dlažebních kostek.

Kraj pospíchá kvůli dotacím

„Kraj, který je vlastníkem komunikace, na naše rozhodnutí pospíchá, protože by mu letos propadly milionové finanční dotace," řekl na posledním jednání dopravní komise starosta Hocke. Jejím členům představil i návrh projektu, podle kterého by skoro ve čtyřsetmetrovém úseku měly vzniknout na úkor tělesa vozovky nové parkovací zálivy a kvůli urbanistickému řešení i výsadba šestice nových stromů. Členové komise ale požadují výsadbu zeleně za zcela zbytečnou, protože v údolí Jizery, v jejíž těsné blízkosti vozovka leží, je zeleně a stromů velké množství. Rovněž podporují „bezhlučné" řešení povrchu, protože doprava lidi ve městě dlouhodobě obtěžuje.

Památkáři trvají na kostkách

Pracovníci radničního Odboru školství, kultury a tělovýchovy s výkonem Státní správy památkové péče jsou ochotni souhlasit s menším rozměrem dlažebních kostek, avšak „dláždění" je pro ně, kvůli historické části města, jasně nepřekročitelná hranice. „Musíme respektovat památkovou zónu města, kde například poblíž leží zrekonstruovaná synagoga. Nicméně řízení je zatím stejně zastaveno, kvůli nevyjasněným majetkovým vztahům," shodli se v odůvodnění oba zaměstnanci úřadu, Alena Růžičková a Jakub Rám.

Je to vůbec památková zóna?

„Je to celé naprostý nesmysl, protože kdyby můj dům byl historicky cenný, nedovolili by mi vyměnit všechna okna v průčelí za plastová," řekl včera pro Deník majitel nejstaršího domu v této části Jiří Jiránek. Podle něj totiž zmíněný objekt jeho praděd koupil v roce 1890, kdy to byly původně městské lázně, přestavěl jej a zřídil si v něm lékařskou ordinaci s prvním rentgenem ve městě. „Teprve později, po roce 1920, začali v okolí stavět další podnikatelé domy a malé továrny, které tu jsou s malými i většími, tedy mladšími stavebními úpravami, dodnes. Takže jakápak památková zóna," tvrdí Jiránek. Ten, jako mnoho ostatních sousedů, rekonstrukci povrchu vítá, ale odmítá tvorbu parkovacích zálivů a výsadbu stromů. „To všechno nepomůže lidem ani dopravě, jen projektantům, kteří si tím namastí kapsu," tvrdí.

Rozhodnutí čeká městské radní

Z předloženého návrhu není nadšený ani vedoucí radničního Odboru dopravy Pavel Vaňátko. „Nutnost výsadby šestice stromů v okrajích chodníků posoudit neumím, ale vytvořit parkovací zálivy, snížit počet parkovacích míst a zúžit tak desetimetrovou vozovku na nutných šest metrů, mi nepřipadá jako nejlepší řešení průjezdnosti městem," řekl, stejně jako několik dalších členů dopravní komise. Proto na jejich žádost Vaňátko předloží tuto otázku ještě na program únorové schůze, aby výsledný názor odborníků mohl předat k rozhodnutí městské radě.

Otakar Grund