Že na zmijí uštknutí měl chlapcův organismus silnou reakci potvrzuje i fakt, že zhruba ve stejnou dobu jako vrtulník z Hradce Králové vzlétl i další vrtulník z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který převážel do hradecké fakultní nemocnice potřebnou protilátku. „Kdyby nedostal včas sérum, tak asi přijde o ruku,“ říká maminka pětiletého Péti, že po uštknutí byl stav jejího syna opravdu vážný.

Sérum je ale potřeba použít opravdu jen zřídka, takže kromě pražské Všeobecné FN je dostupné pouze ve Fakultní nemocnici Olomouc. Je to hlavně z ekonomických důvodů. „Je to nákladná záležitost a sérum má krátkou životnost,“ vysvětluje lékařský náměstek Fakultní nemocnice v Hradci Králové Zdeněk Tušl , že protilátky nelze dlouho skladovat, a právě proto jsou soustředěny jen na dvou specializovaných pracovištích. „Bylo proto centrálně rozhodnuto, že se sérum bude skladovat na dvou místech republiky. Vyjde levněji jednou za čas v případě potřeby přivézt lék vrtulníkem, než sérum skladovat a pak ho po expiraci likvidovat,“ dodává Zdeněk Tušl s tím, že k podávání séra se lékaři uchýlí jen výjimečně při těžké intoxikaci a ohrožení života.

Na zmijí kousnutí bude mít Péťa památku v podobě dlouhé jizvy, která se mu táhne od palce na pravé ruce téměř po celé předloktí. „Jinak by asi přišel o ruku, museli mu to rozříznout na třech místech a vyčistit, protože ten jed mu rozkládal krevní destičky,“ nechce Sylva Seidlmanová domyslet, co se všechno mohlo stát. „Má ruku sešitou 80 stehy, příští týden už mu je ale budou vytahovat. Byl ale statečný, muselo ho to bolet, ale nedal to na sobě znát,“ dívá se na syna, který se zafáčovanou rukou běhá po zahradě.

Jak postupovat při uštknutí zmijí

U uštknutého člověka je vhodné znehybnit končetinu, aby svalová činnost zbytečně nezvyšovala vstřebávání jedu do krve. Vhodná je volnější bandáž končetiny k tělu a znehybnění pacienta. Chladný obklad zpomalí vstřebávání jedu a zmírní otok. Pokud máte k dispozici dezinfekci a sterilní překrytí na místo kousnutí, použijte je. Ránu nerozřezávejte, nevypalujte, nevyplachujte ani nevysávejte.

Rodina sice má les jen několik metrů za plotem pozemku, ale zmiji na zahradě se objevila poprvé. „Jsem ráda, že je Péťa doma a že to je za námi, ale furt jsem nesvá, aby se tu zase neobjevila. Moc bych za to nedala, že bude někde zalezlá,“ obává se.

Podle Petra Kuny ze Správy CHKO Broumovsko počty zmijích uštknutí ale nejsou v regionu příliš časté. „Aspoň o nich nevíme. Žádná relevantní data nemáme,“ říká. Na území CHKO Broumovsko přitom není až taková vzácnost na zmiji narazit. „Já osobně mám zkušenost z pískovcových skal. Líbí se jim na železničních náspech a pro mnohé lidí nečekaně bývají v okolí mokřadních luk. Lidé nás ale volají i opakovaně do blízkostí obydlí, kde mají dobré možnosti skrýší i dostatek kořisti,“ dodává Petr Kuna.

Zmije obecná je jediným jedovatým hadem v Česku. Typicky se živí hlodavci či ještěrkami a dorůstá až do délky 75 centimetrů. Některé barevné mutace postrádají typickou klikatou čáru a proto bývá občas zmije zaměňována s nejedovatou užovkou hladkou. Počty uštknutí jediným českým jedovatým hadem se sice pohybují v nižších desítkách. Za poslední tři dekády nezemřel u nás na následky zmijího uštknutí žádný člověk.