„Pepo natoč to," zvolal organizátor Petr Žoček, a po prvotním rozpačitém bublání se „stabilák" značky Slavie rozběhl, a roztočená řemenice přes plochý řemen uvedl do provozu třesoucí se stroj.

„Mlátičku jsem dostal v podstatě za odvoz. Stála nevyužitá na okraji Bukovice a byla určena v podstatě na spálení. Naštěstí ale byla dost zachovalá, tak se nám ji podařilo dát do cajku. Teď už na ní pořádáme třetí dožínky," prozradil k znovuoživení mlátičky Petr Žoček.

VYROBILI JI VE WIKOVU

Rok výroby na ní sice nikde napsaný nenašli, ale Žoček odhaduje, že byla vyrobena v rozmezí let 1930 až 1935. O tom kde vznikla má ale jasno. „Vyrobili ji v továrně Wichtrle a Kovářík, známější pod značkou Wikov," upřesňuje Žoček.

Mlátičku poháněl tzv. stabilák, což je stabilní motor, který se užívá právě k pohánění různých strojů. „Přes plochý řemen mohl pohánět, šrotovník, cirkulárku, fukary nebo i výtahy. Má výkon kolem šesti koní," odhadoval Petr Žoček.

Návštěvníci se tak na vlastní oči mohli přesvědčit, že získat zrno nebylo nic jednoduchého. „Jeden člověk byl na fůře a podával snopy, další je vkládal do mlátičky a třetí měnil pytle s vymláceným zrnem a odstraňoval vypadanou slámu.

OBILÍ KOSILI RUČNĚ

Ze čtyř metrákové fůry snopků vymlátila stará „Wikovka" dva metráky zrna. „Je to jedna ku jedné na dva metráky zrna zbudou dva metráky slámy," připomněl selské počty.

Obilí, které v Martínkovicích mlátili, se kosilo v srpnu kosou s rámem, který obilí rovnal do řady. „Vázali jsme ty snopky postaru povřísly a stavěli jsme mandele. Ještě to umíme," usmívá se Žoček.

Mezi návštěvníky nechyběl ani starosta obce Jaromír Jirka. „Je to určitě dobře, že máme v obci takové spolky, které pořádají podobné akce," těší starostu, který sám v zemědělství kdysi pracoval. „Myslím si, že kdyby ještě dneska existoval státní statek, tak bych tam asi pracoval dodnes," dodal s úsměvem.

Spolek přátel koní nezahálí ani tento víkend. V sobotu se v martínkovickém kulturním domě konají zvěřinové hody.