Když hornictví a stříbrné žíly v Kutné Hoře slábly, panovník a horníci se snažili pronikat do okrajových oblastí Koruny české a zde nalézat podobné suroviny. Do tehdy nepřístupných Krkonoš přišli prospektoři a hledali nerosty. Na prvním místě bylo zlato, stříbro, potřebovali však i jiné kovy. V tu dobu měla krkonošská nerostná ložiska obrovský význam.Podle geologa a speleologa Radko Táslera, odborníka a znalce krkonošského podzemí, navzdory úsudku historiků, započalo hornictví v Krkonoších pravděpodobně již v 8. či 9. století. Dolování z té doby sice nebylo zaneseno v historických zápisech ani archivováno, ale indicie hovoří, že se hornictví v nejvyšších českých horách rozvíjí už v této rané době. Výraznější známky hospodářské činnosti člověka na území dnešních Krkonoš spadají do 16. století. Atraktivní rudná ložiska přilákala do nejvyšších českých hor hledače a zapříčinila boom zdejšího hornictví.

Nerostné bohatství v Obřím dole

Největší krkonošský důlní systém se nachází na úpatí Sněžky. Obří důl byl a je pověstný nerostným bohatstvím. Právě odtud pocházejí i jedny z nejstarších písemných zpráv o Krkonoších, které se týkají i zlata a drahých kamenů. Členové České speleologické společnosti Albeřice začali s průzkumem jeho podzemí v roce 1988. Čekala je nesmírně namáhavá práce i mnohá překvapení. Během postupného znovu objevování jedinečného důlního systému se rozhodli jeho část zpřístupnit veřejnosti.

Obří důl v Krkonoších je nejrozsáhlejší a nejlépe zachovalé důlní dílo. Zdejší dobývkové komory v této kvalitě dochování nemají v České republice obdoby. Turistický provoz v nejstarší části dolu Kovárna byl zahájen v roce 2004. Návštěvníci mají možnost nejen spatřit unikátní prostory vydobyté v masivu Sněžky, ale také zhlédnout repliky historického důlního zařízení.

Vstup do důlního díla je u bývalé boudy Kovárna v Obřím dole. Z centra Pece pod Sněžkou se tam dostanete asi po půldruhé hodině pěší chůze. Na sestup do podzemí doporučujeme pevnou obuv, teplejší oblečení (teplota tu je zhruba 7°C a 100% vlhkost) a věk doporučujeme nad deset let. Jednorázový oblek, přílba, čelové svítidlo, rukavice, doprovod a výklad průvodce jsou zajištěny.

Podzemní štola má místy nízký profil, příkrá schodiště a pohledy do hloubky. Vloni byla otevřena další trasa, dlouhá přes 300 metrů, ale vzhledem k jejímu ojedinělému zpřístupnění a sestupu po ocelových žebřících s ochrannými koši do hloubky téměř 50 metrů je poměrně náročná.

Pro exkurzi je nutné si předem rezervovat termín v Informačním středisku Veselý výlet v Peci pod Sněžkou. Podrobnosti a další informace získáte tamtéž.

Další zajímavé jsou Sztolnie Kowary

U polských sousedů můžete zavítat do zajímavého někdejšího důlního díla v Kowarech. Po šesti letech příprav tu bylo v roce 1974 ve štolách č. 19 a 19a dávného dolu „Podgórze" otevřeno podzemní inhalatorium, údajně čtvrté takové místo na světě. Zdravotní inhalace vzácným plynem radonem byly prováděny pod přísným lékařským dohledem. Účinně se zde léčily nemoci oběhové a dýchací soustavy, aj.

Mezitím bylo zprovozněno druhé, menší inhalatorium ve štolách č. 9 a 9a, ale léčba z důvodu finančních potíží lázní byla v roce 1989 ukončena. V roce 2000 byla ve štolách otevřena podzemní turistická trasa „Sztolnie Kowary", dlouhá 1200 metrů. Nachází se v horní části Kowar asi 5 km od centra města. Štoly jsou otevřeny od 9.00 hodin a patří k nejzajímavějším podzemním objektům na území Kowar.

Na závěr výletu po stezce kowarských horníků zveme k návratu do centra Kowar. Pro završení dojmů z výpravy stojí za to navštívit Park miniatur památek Dolního Slezska, ve kterém je možno shlédnout mj. miniaturní kowarskou Radnici a Štolu Kowary.

Kamila Hlinková