Pane docente, v čem je váš obor jedinečný?

Pracujeme s tím nejcitlivějším orgánem, který řídí celé naše tělo. I když vám funguje všechno ostatní a nefunguje mozek, znamená to de facto smrt. Pracujeme s orgánem, který nemá schopnost regenerace.

Čím vším se neurochirurgie zaobírá?

Neurochirurgie se zabývá celou škálou chirurgicky řešitelných nemocí centrálního a periferního nervového systému. Věnuje se nádorům, cévním onemocněním, úrazům a také zánětům mozku a míchy. Velkou část naší operativy představuje léčba poranění nebo degenerace páteře. Operujeme dále nemoci periferních nervů, které jsou vcelku vděčnou kapitolou našeho oboru. Na rozdíl od mozku a míchy mají tyto nervy schopnost regenerace. To v praxi znamená, že po jejich ošetření se může funkce časem obnovit.

Bronzové šperky, nebo základy domů z doby kamenné našli archeologové na budoucí trase obchvatu Jaroměře.
Šperky, jantar i šrapnely. Trasa obchvatu Jaroměře vydala historické poklady

Poranění míchy jsou tedy stále nevratná?

Tady bohužel k žádnému dramatickému posunu za poslední roky ani dekády nedošlo. Mícha je unikátní orgán s velmi jemnou anatomickou strukturou. Dojde-li tedy k jejímu poranění, bývá postižení zpravidla definitivní.

Čím to, že se první neurochirurgickou klinikou v Československu mohl chlubit právě Hradec Králové?

Bylo to díky přítomnosti výjimečných lékařských osobností, které v Hradci působily před válkou a krátce po ní. Jmenoval bych především profesora Jana Bedrnu, který tehdy vedl chirurgickou kliniku. Tento vynikající chirurg a pedagog umožnil svým mladším kolegům rozšířit svůj obor o nové směry. Jedním z nich byl profesor Rudolf Petr, který byl pověřen oborem neurochirurgie. Dostal příležitost založit a rozvinout tehdy neexistující obor a té příležitosti se ujal znamenitě.

S čím se potýkali průkopníci neurochirurgie?

Ty začátky nebyly jednoduché. Obor vznikal doslova na zelené louce. Nebyli lékaři, sestry ani další personál. Operační diagnózy, stejně jako operační postupy se teprve objevovaly a postupně rozvíjely. Připadá mi z tohoto pohledu až neuvěřitelné, že už v roce 1938 zavedl profesor Bedrna na hradecké chirurgii operaci bederních plotének.

V Hradci Králové se tedy začalo s operacemi vyhřezlých plotének?

Je to tak. Během války jich potom profesor Petr odoperoval desítky. Jezdili sem pacienti ze širokého okolí. Dokonce se vyhřezlým ploténkám říkalo tak trochu hanlivě „hradecká nemoc“. To proto, že v té době nebylo chirurgy toto onemocnění všeobecně uznávané.

Mohli čeští průkopníci oboru čerpat zkušenosti ze zahraničí?

Profesor Petr vycestoval v roce 1947 s podporou Proškovy nadace do Spojených států. Tam byl na stáži na několika věhlasných pracovištích. Vrátil se domů v roce 1948 a začal budovat zcela nový obor medicíny. Z Ameriky si dovezl i nové vybavení, jako bylo operační světlo, elektrokoagulační přístroj nebo polohovatelný operační stůl. V roce 1949 provedl první operaci mozkové výdutě, což byl tehdy u nás unikát.

Stále jsme ale v období před založením hradecké neurochirurgické kliniky…

Do Hradce přicházelo stále více pacientů a bylo potřeba rozšířit stávající, 12lůžkové neurochirurgické oddělení. V roce 1951 se doslova svépomocí přistavělo patro nad budovou tehdejší chirurgie. Oddělení s kapacitou 44 lůžek se potom slavnostně k 1.ledna 1952 přeměnilo v první samostatnou neurochirurgickou kliniku.

Laguna už slouží hlavně rybářům. Koupat se tady mohou jen obyvatelé Bělče nad Orlicí.
FOTOGALERIE: Na písník Laguna už jen s prutem. Hradečáci mají s koupáním utrum

Jak profesor Petr sháněl budoucí spolupracovníky?

Zpočátku obtížně. Byl to náročný obor, o kterém se příliš nevědělo a všichni z toho „neznáma“ měli respekt. Rovněž výsledky operací v začátcích oboru nebyly příliš povzbudivé. Akademik Petr byl ovšem jedinečný v tom, že se v novém oboru velice rychle zorientoval. Dokázal se časem obklopit schopnými spolupracovníky, hlavně profesorem Malcem, Nádvorníkem a docentem Kroó. Společně se snažili zbavit neurochirurgii nálepky neschůdného a málo úspěšného oboru, což se jim po letech usilovné práce skutečně podařilo.

Jaké tehdy měli k dispozici zobrazovací metody?

Byli to opravdoví průkopníci. Neměli k dispozici CT ani magnetickou resonanci. Mohli používat jen nepřímé vyšetřovací metody. Profesor Petr a jeho kolegové se řídili vynikající znalostí anatomie, pečlivým neurologickým vyšetřením a geniální intuicí. Důležitý byl rok 1978, kdy byl v Hradci Králové instalován první počítačový tomograf v Československu, který znamenal pro neurochirugii doslova přelom.

V čem je dnes hradecká neurochirurgie vynikající?

Děláme standardní a v jistých odvětvích, troufám si říct, špičkovou neurochirurgii. V čem jsme vynikající jsou mininvazivní operace páteře, tedy operace z malého přístupu, často pomocí endoskopické techniky. Vynikající jsme i v operacích mozkových nádorů, zvláště gliomů. Dále se nám daří úspěšně rozvíjet endoskopickou operativu nádorů podvěsku mozkového. Této tradiční hradecké disciplíně se věnoval už akademik Petr, byl tou oblastí fascinován.

Mozek musí být pro operatéra doslova minové pole. Jak víte, že při operaci nepoškodíte některou z jeho funkcí?

Na to máme elektrofyziologické metody, které pacienty během operace hlídají. Jsou ale funkce, které nedokážeme takto sledovat. To je zvláště řeč. Pokud operujeme v místech, kde jsou řečová centra, je vhodné pacienty v zásadní fázi operaci probudit.

Desítky různých "hambáčů" mohou lidé ochutnat na pouličním svátku burgerů u hradeckého Futura.
Burger Street festival, svátek "hambáčů" láká v Hradci celý víkend

Promiňte, ale to zní trochu děsivě. Takže pacient má otevřenou lebku a vy ho při vědomí operujete?

Je to tak. Poslední bolestivá vrstva hlavy je tvrdá mozková plena. Samotný mozek nebolí.

Jak je to možné?

V tom je mozek jedinečný. Sbírá a vyhodnocuje všechny informace z celého těla, ale vlastní čidla pro bolest nemá. Lapidárně řečeno, on sám sobě nemůže říct, že ho něco bolí. Nemá to jak zjistit.

Zpátky k té operaci při vědomí, jak si ji mám představit?

Pro nás je to zcela rutinní výkon, i když chápu, že pro čtenáře atraktivní. Představte si to tak. Na počátku operace je pacient uspaný. Poté, co se dostaneme k mozku, nemocného probudíme. Logoped začne s nemocným hovořit a my pomocí stimulace ohraničíme přímo v operačním poli důležitá centra, třeba pro tu řeč. Pokud se dostaneme do blízkosti řečového centra, začne nemocný špatně vyslovovat nebo odpovídat nepřesně. Těmto oblastem se potom při odstraňování nádoru snažíme vyhnout. Je dobré si připomenout, že už naši předchůdci před érou celkové anestezie podobné výkony dělali zcela běžně. Nic jiného jim tehdy nezbývalo.

Známe už mozek dobře?

Mozek známe každé desetiletí díky novým poznáním více a více, ale zdaleka všechno o něm nevíme. Máme velmi dobrou anatomickou znalost o centrech pro hybnost, řeč, zrak, sluch a dalších vjemy. Ale přesnější umístění složitějších funkcí jako jsou vědomí, paměť nebo intelekt neznáme. Stále je tedy co objevovat.

Neurochirurgická klinika FN HK

Vznikla v roce 1952 jako první samostatná NCH klinika v Československu, a to přístavbou patra původní chirurgické kliniky. Dnes v budově sídlí ortopedie. Zpočátku měla 44 lůžek. Současná budova kliniky pochází z roku 1971. V tehdy moderní budově profesor Rudolf Petr soustředil všechny potřebné specializace. Vzniklo zde komplexní neurochirurgické pracoviště, které bylo svou koncepcí výjimečné u nás i v zahraničí.

Ročně zde na třech sálech lékaři operují přes dva tisíce pacientů nejenom z východních Čech. Hradecká klinika je na operačních sálech a na pooperačním oddělení vybavena moderními technologiemi. Své pacienty ošetřuje na 52 standardních lůžkách, dalších 10 je na JIP a 7 lůžek na oddělení dětské neurochirurgie. Specializovanými ambulancemi ročně projde více než 10 tisíc pacientů.