Tento kompromisní, ale neurčitý název vymysleli v Jelení hoře v polských Krkonoších zástupci čtyř českých krajů a přiléhajícího polského vojvodství, aby vyhověli protestům, které v Čechách vyvolalo uvažované sousloví Nové Sudety. I to byl přitom kompromis, Polákům by stačily jednoslovné Sudety.

„Česká strana se na tomto názvu jednoznačně shodla, Poláci musí počkat na vyjádření maršálka Dolnoslezského vojvodství," řekl pardubický krajský radní pro cestovní ruch René Živný. „Variant bylo více, výsledné Novum se mi ale velmi líbí," přisvědčil náměstek hradeckého hejtmana Otakar Ruml. Odmítl i výhrady, že názvu Novum chybí jakákoliv zeměpisná charakteristika. „Nevím, co si mám pod takovým názvem představit. Jestli název nějakého zboží nebo Nový svět," podotkl ironicky na webu Deníku jeden ze čtenářů.

Ratifikace sdružení všemi zúčastněnými stranami se právě kvůli názvu před měsícem zadrhla na pardubickém krajském zastupitelstvu. Návrh kritizovali hlavně zastupitelé KSČM, částečně i ČSSD. „Tady nejde o náplň činnosti, ale název je nešťastný. Chápeme jeho historické opodstatnění, v Česku ale má kvůli německé okupaci závažný emocionální akcent," střídali se tehdy zastupitelé u mikrofonu. Nové Sudety odmítly v anketě Deníku i dvě třetiny našich čtenářů.

Nic na tomto odporu nezměnily argumenty historiků. Název Sudety je doložen již na mapě Claudia Ptolemaia a původně zahrnoval česko-polské pohraničí.  Za války se tento název rozšířil i do západo a jihočeského pohraničí.

Nové sdružení chce čerpat fondy EU na rozvoj regionu, turistiku či výstavbu silnic.