Když si rodiště Karla Čapka Malé Svatoňovice připomínalo v pátek 130. výročí narození slavného spisovatele, dramatika a novináře, sešlo se v místním kulturním sále na náměstí na přednášce kněze a profesora Tomáše Halíka tolik lidí, že se všichni ani nevešli dovnitř. Čapkův odkaz zůstává stále silný, i 81 let po jeho smrti.

„V posledních letech si lidé začínají znovu uvědomovat odkaz a nadčasovost díla Karla Čapka. Některé jeho sloupky působí, jako by je psal dnes,“ poukazuje na sílu Čapkových slov Vladimíra Odrobiňáková, ředitelka Muzea bratří Čapků. Rodný kraj se stal dějištěm pohádek bratří Čapků. Sem zasadili příběhy vodníků, tuláků, kouzelníků a loupežníků.

Trojky z psaní a pravopisu

V muzeu návštěvníky často překvapí, že se nachází přímo v Čapkově rodném domě na náměstí. Lidé vyzvídají a mají možnost vidět ukázky rukopisu nebo Čapkovo vysvědčení z druhé třídy. To zaujme především děti. Má na něm totiž dvě trojky, z pravopisu a psaní. „Tehdy se vydávalo vysvědčení po každém čtvrtletí. Vysvědčení, které máme v muzeu, pochází z prvního čtvrtletí druhé třídy. Trojky si ale Karel Čapek rychle opravil,“ upozorňuje na zajímavost ředitelka svatoňovického muzea.

Vysvědčení Karla Čapka, staré 123 let, z druhé třídy obecní školy v Úpici ze školního roku 1897 ukazuje, že měl v prvním čtvrtletí trojky z psaní a pravopisu.Zdroj: Muzeum bratří Čapků Malé Svatoňovice

V depozitáři leží uschovaná posmrtná obličejová maska a odlitek pravé ruky Karla Čapka, kterou psal. Vystavují se při mimořádných událostech.

Muzeum bratří Čapků bylo založené v roce 1946, jeho druhé patro patří Josefu Čapkovi. Otevřené je v hlavní turistické sezoně od května do října. Ředitelku Vladimíru Odrobiňákovou těší, že návštěvnost má stoupající tendenci a láká také rodiny s dětmi díky novým herním prvkům.

V jednom ze svých fejetonů Karel Čapek charakterizoval svůj rodný kraj takto: „Je to kout mezi Úpou a Metují, mezi Babiččiným údolím a mírnou kotlinou Jiráskova Hronova. Kdekoliv se vyleze na kopeček, je vidět na severu Sněžku a na východě Bor a Hejšovinu, velké hraniční kameny země. Ten kout podhoří mezi Úpou a Metují byl svědkem našeho dětství, jeden dědeček hospodařil na živnosti nad Babiččiným údolím a znával ještě bláznivou Viktorku, druhý, pan otec z hronovského mlýna, vozíval študentu Aloisovi do Hradce bochníky chleba a šestáky šajnů od pekařů Jirásků.“

Úpická zahrada a perníkové bobky

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Vrátil se tam v roce 1925. Toulal se po kraji, známých místech. Jeho budoucí žena Olga Scheinpflugová si v Malých Svatoňovicích zahrála roli Mimi ve hře místních ochotníků Loupežník. Ochotnický spolek nesl jméno Karla Čapka.

Již půl roku po Čapkově narození se rodina stěhovala do Úpice. V Úpici získal tatínek Antonín Čapek soukromou praxi praktického a později obvodního a továrního lékaře. Dům, ve kterém rodina žila, stojí dodnes a sídlí v něm Policie České republiky.

Při každodenních cestách do školy děti navštěvovaly místní drobné řemeslníky, které především Karel velmi rád sledoval při práci. Nejednou se zastavil v oblíbeném kupectví pana Prouzy, zvídavě se seznamoval se vším v obchodě a ochutnával vyhlášené křupavé perníkové bobky.

K vilce, stojící poblíž úpického centra, patřila i zahrada, kterou tatínek Antonín miloval. Lásku k zahradničení a hluboký vztah k přírodě předal i svým dětem. Svědčí o tom mnoho povídek, fejetonů i dílo Karla Čapka Zahradníkův rok. Zahrada, která byla svědkem spousty dobrodružství sourozenců, se nedochovala, na jejím místě nyní stojí autobusové nádraží.

Dovolené ve Špindlu s Olgou Scheinpflugovou

V Hradci Králové začal Karel Čapek již jako jedenáctiletý chlapec studovat gymnázium. Tady poznal první lásky a začal i politicky smýšlet při organizaci protirakouského spolku. S babičkou Helenou žili společně v pronajatém bytě na Malém náměstí. Dnes je v tomto domě Hotel U Královny Elišky.

Vzhledem k aktivní účasti Karla Čapka v tajném studentském debatním spolku pokrokářského zaměření a sebevzdělávacích cílů doporučila škola v roce 1905 jeho přestup na První české gymnázium v Brně. Do Hradce Králové se Čapek pomyslně vrací 2. ledna 1921, kdy v Klicperově divadle uvádí premiéru hry R.U.R.

Žernov je rodným místem tatínka sourozenců Čapkových Antonína. Helena, Josef i Karel tam jezdili za babičkou a dědečkem. Ten dokonce pamatoval a často vzpomínal na bláznivou Viktorku z knihy Babička od Boženy Němcové.

Do mlýna v Hronově, kde žili rodiče maminky Čapkové, jezdili všichni tři sourozenci na prázdniny. Ve vodnické pohádce z Devatera pohádek ostatně Karel Čapek píše o vodníkovi, který býval u dědečkova mlýna v Hronově a pod splavem, pod vodou, choval šestnáct koní.

Na letní dovolenou jezdil Karel Čapek často do Špindlerova Mlýna s tehdejší přítelkyní a pozdější manželkou Olgou Scheinpflugovou a se svou sestrou Helenou. Například v roce 1921 tam pobýval několik týdnů na dovolené v hotelu Savoy, jindy v hotelu Praha. Na společně trávené dovolené, výlety a volné dny sourozenci vždy rádi vzpomínali. Krkonoše vnímali jako součást rodného kraje.