Je realizován za podpory Ministerstva obrany ČR a celé řady dalších institucí, samospráv a spolků. Úkolem projektu je navrátit do povědomí české veřejnosti odkaz zakladatelů moderního českého státu.

Nejvýznamnějším počinem v rámci projektu Legie 100 je Legiovlak, který projede do roku 2020 celou Českou republiku a zavítá i na Slovensko. Už v sobotu 13. června ho mohou spatřit zájemci v krkonošských Martinicích. V prostorách jedinečné historické stanice z roku 1871 uvidí zájemci od 9 do 19 hodin repliky legionářských vagónů z let 1918 až 1920. Připraveny jsou ukázky zbraní a historické techniky, průjezdy vlaku po stanici, doprovodný program.

Legiovlak se skládá z 11 zrekonstruovaných vagonů, které představují vojenský ešalon. Takovými vlaky se desetitisíce čs. legionářů přepravily napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále a průjezd si často museli vynutit bojem s bolševiky.

„Je tu například vůz polní pošty, fungovala nejen pro československé legie, ale i spojenecká vojska, tedy Američany, Japonce, Srby, Brity. Kromě toho legionáři doručovali poštu i místním ruským obyvatelům, kteří si je nemohli vynachválit, protože byli spolehlivější než tehdejší ruská pošta," vylíčil zájemcům v Liberci, kde se vlak na několik dní zastavil. „Legie v Rusku vznikly už v roce 1914, ale byly součástí ruské carské armády. Nesly název Česká družina, ale legionáři nosili ty samé uniformy jako státy, ve kterých sloužili. Až v létě 1919 si pořídili vlastní svébytný stejnokroj," vysvětlil tajemník projektu Legie 100 Jiří Charfreitag. Zájem o prohlídky Legiovlaku na libereckém nádraží je stále veliký. „Míří sem rodiny s dětmi, školní výpravy i důchodci. Jsme překvapeni, kolik lidí už přišlo," komentoval Jiří Charfreitag. Nenechte si ujít Legiovlak ani v Krkonoších.

Dva roky života na kolejích v Rusku

Československé vojsko na Rusi disponovalo 531 osobními a 10 287 nákladními vozy, které byly uspořádány ve 259 vlacích. K tomu ještě patřilo 27 vlaků (ešalonů) zdravotních a evakuačních. Celkově se přes Transsibiřskou magistrálu dopravovalo 80 000 Čechoslováků. Ne všichni měli přitom statut legionáře, protože se k transportu připojili až po říjnu 1918. Do podzimu 1919 drželi legionáři na magistrále strážní službu a podnikali operace proti bolševickým partyzánům. Po zhroucení protibolševické fronty se legionáři rozhodli do vnitřní situace v Rusku nevměšovat. 

(jp, jm)