Braunův Betlém ožívá v digitálním světě. Ten mu navrátil i barvy

22. 4. 2020

/FOTOGALERIE/ Když v roce 1731 začal barokní sochař Matyáš Bernard Braun v lese nedaleko Kuksu pracovat na unikátním projektu, zdejší skály ožily a vzniklo monumentální dílo dodnes známé jako Braunův Betlém. „Vedle Brauna je i Michelangelo učiněný hasič,“ rozplývali se prý nad ojedinělým barokním skvostem slavní umělci Tristan Tzara a Fernand Léger.

Díky moderním technologiím mohou lidé spatřit Braunův Betlém tak, jak jej viděl nejenom samotný Matyáš Bernard Braun, když jej tvořil, ale i hrabě Špork. Ten na něj vozil hosty kočárem.

Kliknutím zvětšíte

Díky moderním technologiím mohou lidé spatřit Braunův Betlém tak, jak jej viděl nejenom samotný Matyáš Bernard Braun, když jej tvořil, ale i hrabě Špork. Ten na něj vozil hosty kočárem. | Foto: more.is.more

Zub času však zapracoval a dříve ostře řezané rysy skulptur, záhyby plášťů či kontury zvířat pokryly mechy a části betlému se odlomily. Pryč je i barevnost soch, ke kterým hrabě Špork ze svého zámku vozil kočárem vzácné hosty. Díky moderním technologiím a penězům z hejtmanské kasy však sochy opět ožívají a dostávají svoji původní barevnost.

Na digitální přeměně pracoval tým z firmy more.is.more, která již v minulosti digitalizovala nedaleký Hospital, půl roku. „Po Hospitalu to byla další výzva a svým způsobem detektivka. O samotném betlému jsme toho totiž moc nevěděli, ale díky dostupným pramenům a historikům jsme dokázali památku opět oživit,“ říká zakladatel firmy more.is.more, která za pomoci špičkových laserových skenerů dokáže digitalizovat a znovu „dostavět“ památky, Jiří Forejt. Podle něj se však detektivka kloubila i s alchymií. A to v případě opětovného vymalování soch. „Paradoxně to však nebyla tak náročná práce. Na skále totiž zbyly pozůstatky barev. Navíc také existují výjevy, jak kdysi betlém vypadal. Všechny postavy mají někde svůj obraz, kdy je někdo někdy namaloval. Takže naší aplikací se přibližujeme tomu, jak betlém ve své době viděl hrabě Špork,“ dodává Jiří Forejt s tím, že některé výjevy, které jsou na cestě k betlému, však jeho spolupracovníci nedobarvovali, ale dali jim jejich původní tvář.

Hrad Potštejn vstal díky digitalizaci z popele.

Jako za starých časů aneb Památky ožívají v digitálním světě

„Jsou další výjevy při cestě k Braunově betlému, ty jsme nedobarvovali, ale udělali jsme rekonstrukci, tak, jak by to asi mohlo být. Velmi nám pomohla i práce místního nadšence a řezbáře Leoše Pryšingera , který několik let betlém „restauroval“ ze dřeva. Tento jeho betlém jsme oskenovali 3D technologií, kdy nám tento sken pomohl domodelovat chybějící části celého souboru,“ říká Jiří Forejt. Podle něj je nová aplikace určena hlavně pro lidi, kteří se k betlému vydají. Ale v době koronavirových opatření se spolu s hejtmanstvím rozhodl zpřístupnit návrat do minulosti i široké veřejnosti a to na stránkách more.is.more, kde si lidé mohou stáhnout aplikaci Visit.More. Díky ní se moho vrátit v čase a obdivovat dnes už zaniklou krádu betlému. A nejen to.

„Mobilní aplikace s rozšířenou realitou Visit.More je užitečným nástrojem pro podporu vzdělávání a cestovního ruchu v našem regionu i v době koronaviru, a jsem proto hrdý na to, že Královéhradecký kraj je lídrem v České republice ve využívání této technologie. Na digitalizaci hospitálu Kuks, Braunova Betlému, Archeoparku Všestary či hradu Potštejn jsme vynaložili zhruba čtyři a půl milionu korun. Většina z těchto objektů patří k nejcennějším kulturním památkám regionu a jejich digitalizace může být klíčová pro rekonstrukci v případě podobné katastrofy, jaká před rokem potkala pařížský chrám Notre Dame. Jsem přesvědčen, že kraj své prostředky vynaložil efektivně, a že tento projekt pomůže oživení cestovního ruchu v současné době," říká hejtman Jiří Štěpán.