Jaro přišlo v lednu například do Stanice pro handicapované živočichy v Libštátu na Semilsku. Její majitel František Včelák je denně přivoláván k netopýrům, kteří neuváženě opustí jeskyně a vletí do lidských příbytků.

„Teď tu mám asi 45 netopýrů v zimovišti. Udržuji jim přiměřenou teplotu, temno a klid. Přežijí u mě do jara. Prakticky každý den jezdím ale pro další," potvrzuje zvířecí zachránce. Nejvíce jich pochytal v Desné na Jablonecku, kde se v meziokenním prostoru rodinného domu usídlilo asi 150 vyplašených jedinců. Ne všechny si ale bere „domů". Některé netopýry stačí vypustit poblíž jejich přirozeného zimoviště. Například netopýr písklavý je zvyklý létat ve městech a zimu přečká třeba ve spárách panelových domů. Každé probuzení uprostřed zimy je ale ohrožuje. Vydají energii, která jim po příchodu tuhých mrazů bude chybět. Dá se tedy čekat, že letošní zimu nemusí přežít třeba 10 % netopýrů.

Lidé nosí ve velkém také ježky. Ti ještě neulehli k zimnímu spánku a vidět je během ledna v přírodě je prý zcela normální.

„Ježkovi zima nevadí. Usíná až při souvislé sněhové pokrývce, ta letos na mnoha místech moc nevydržela. Je možné, že letos budou ježci spát jen dva měsíce," předpovídá Včelák.

O něco menší radost mají lidé z výskytu krtka pokud nejde o milovníky večerníčků od Zdeňka Milera. Krtince charakteristické stopy po jeho činnosti, se již objevují přes celé Vánoce až do dneška.

„Krtek v zimě nespí, ale přebývá ve své noře, kde má spižírnu. Pokud je ale země měkká, vyráží na lov brouků, žížal a larev i v zimě," vysvětlil zahradník Jan Mika z Malého Rohozce u Turnova. Zde s krtky válčí celý rok, letos už mimořádně od ledna. „Kdo se chce zbavit krtka, pomůže mu jen vzduchovka a trpělivost," varuje muž, který už několikrát zažil krtčí kalamitu. Ta by nastala, pokud se zima do přírody už nevrátí. Dojde tím k invazi hmyzu, kterým se krtek živí. A vzhledem k tomu, že jedna krtčí samice dokáže mít ročně až deset mláďat, které se po dosažení dospělosti dokáží v norách pohybovat rychlostí 40 kilometrů v hodině, bude letošní boj s těmito teroristy v kožichu předem prohraný.

Pozdní příchod zimy naopak vítají milovníci ptačího zpěvu. Ten neutichl ani přes zimu někteří tažní ptáci se totiž rozhodli tu přes zimu zůstat.

„Z celého Liberecka mám zprávy o špačcích, skřivanech, ale i volavkách, červenkách a výjimkou není ani rehek," potvrdil Deníku ornitolog Martin Pudil. Právě zpěvní ptáci se během mírné zimy dokáží živit bobulemi. Pokud zima přijde v plné síle, odletí ze dne na den.

Vedoucí CHKO Jizerské hory Jiří Hušek ovšem dodává, že podobné chování není ničím neobvyklé a nelze z něj dělat žádné závěry.

„Nevybočuje to z ničeho, nač by příroda nebyla adaptována. Každý rok je jiný. Třeba loni bylo touhle dobou 20 stupňů pod nulou a příroda se s tím taky vypořádala," konstatoval Hušek.