Kostel svatého Mikuláše v Jiráskových sadech, který je jednou z nejstarších církevních dřevěných památek v republice, je o sto let mladší, než si všichni mysleli.

„Předpokládalo se, že kostel postavili na začátku 16. století. Podle analýzy dřevěných trámů jsme ale zjistili, že jedle byly pokáceny v letech 1598 až 1607. Tehdy se dřevo dlouho neskladovalo, takže letopočet je celkem přesný," potvrdil Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče hradeckého magistrátu.

Hradečtí památkáři vypracovali rozsáhlý restaurátorský a stavebně-historický průzkum, který odhalil nejen napadení dřevokaznými škůdci, ale zmapoval také části, které jsou originální a pozdější dostavby.

„Části roubení presbytáře jsou z jedlí pokácených v letech 1747 až 1748, což odpovídá transferu kostela ze slovenské obce Habura do  Malé Polany. Další trámy pocházejí z roku 1934 až 1935, kdy se památka stěhovala do Hradce Králové," uvedl Falta.

Optimální klima

Rok odborníci také zkoumali vnitřní klima. „Roubená stavba má jiné požadavky než polychromové a zlacené vybavení kostela. Národní památkový ústav navrhoval, že by se věci přemístily do klimatizovaného muzea a vyrobily se duplikáty. To jsme ale zamítli, protože památka je unikátní, že funguje stále jako kostel. Nakonec tam bude skrytě umístěno zařízení pro udržení klimatu," vysvětlil Falta.

700 dní oprav

Rekonstrukce bude městskou kasu stát dvacet milionů korun, radnice musí vybrat firmu, která opravy provede. Začít by se tak mohlo ke konci roku. Hotovo pak bude za necelé dva roky. Kolem kostela během prací vyroste hala, která pomůže restaurátorům udržet uvnitř stejné podmínky během všech ročních období.

„Hala pomůže i při sanaci, protože se dřevo musí zahřát na zhruba padesát stupňů Celsia po dobu jedné hodiny. Pak se předpokládá, že všichni dřevokazní škůdci zahynou," dodal Falta.

Památka původem ze Slovenska se dočká také hromosvodu, který ale povede izolovaně vnitřkem budovy, aby nenarušoval celkový dojem. Restaurátoři obnoví také malby, které podle průzkumu byly dříve barevnější.

Unikátní bude také protipožární systém. Samozřejmostí bude zařízení na detekci vznikajícího ohně, ale také plynové hasící zařízení. To v případě požáru vypustí plyn, který zmírní plamen a poskytne hasičům potřebný čas na příjezd. Chybět nebude ani zabezpečení proti vloupání.

Památkáři by také chtěli ve vhodný okamžik poskytnout veřejnosti možnost podívat se na restaurátorské práce, stejně jako tomu bylo při opravě Bílé věže na Velkém náměstí.