„Škodu, kterou nám kormoráni způsobili od října 2013 do března letošního roku znalci vyčíslili  na 1,15 milionu korun," řekl ředitel Rybářství Chlumec nad Cidlinou Ladislav Vacek. Skutečná škoda se však podle jeho slov blíží až ke třem milionům.

„Také volavek je čím dál víc, ale újmu z jejich strany zatím nevyčíslujeme," dodal.

Braňte se odlovem a plašením

Donedávna rybářům ztráty způsobené kormorány kompenzoval stát prostřednictvím krajů. Například Královéhradecký kraj vyplatil v roce 2012 jen za škody po kormoránech více než dva miliony korun. Od loňského roku, kdy byl kormorán vyškrtnut ze seznamu zvláště chráněných živočichů,  však rybářství nedostávají nic.

Ironií je, že o vyřazení kormorána ze seznamu nejvíce usilovali právě rybáři. Nyní na náhrady nemají nárok, ale  podle ministerstva životního prostředí se mohou proti pytlačícím ptákům bránit jejich odlovem a plašením.

To však není tak jednoduché. Kormorán je i nadále chráněn stejně jako všechny ostatní běžné druhy ptáků v Česku i v celé Evropské unii a na jeho plašení či lov je potřeba povolení. A také myslivce.

Kormoránů, kteří hnízdí v Česku, podle přírodovědců není mnoho, ale při jarním a podzimním tahu přes naše území přelétají tisíce párů a další desetitisíce tady zimují.

Živé torpédo
Kormorán velký je štíhlý, tmavě černý veslonohý pták. Bývá dlouhý asi 90 centimetrů s rozpětím křídel 140 centimetrů.  Kormoráni se potápějí pod hladinu a napadají ryby jako „živá torpéda". Na přelomu 80. a 90. let se na území Česka vyskytoval pouze při jarním a podzimním tahu a nehnízdil zde téměř žádný pár. Nyní v Česku hnízdí asi 300 párů, ale při jarním a podzimním tahu se u nás pohybují tisíce párů z jiných částí Evropy. Dalších osm až deset tisíc jedinců v Česku ročně zimuje.
Stát a rybáři se neshodují ve výši způsobených škod. V roce 2012 stát vyplatil 41,3 milionu korun, podle rybářů však škody činily 80 milionů.

Mírná zima: 
ptáků až hanba

Kormoráni loví ryby asi do půl kilogramu váhy a v chlumeckém rybářství, které obhospodařuje rybníky o celkové rozloze  1700 hektarů, k tomu mají příležitostí dost a dost.

Výše škod se rok od roku liší. Pokud je zima, jaká má být, rybníky zamrznou a kormoráni se k rybám nedostanou. „Ale pokud je taková zima jako loni, kdy vlastně žádná nebyla, je tu ptáků až hanba a škody jsou vysoké," podotkl Ladislav Vacek. S žádnými kompenzacemi od státu už prý nepočítají.

Podle Radka Vacha z Rybářství Litomyšl to však není tak jednoznačné. "O náhrady stále žádáme, i když  nám je kraje zamítly. Podle právníků totiž nejsme tak úplně bez šance,"  řekl.

Na ryby chodí také vydry

Rybářství Litomyšl způsobují kormoráni také značné škody. Roční kompenzace od státu činila kolem půl milionu korun, skutečné škody jsou však daleko vyšší. Na ryby jim navíc rády chodí i vydry. „Je to rok od roku horší. Přibývá jich, šíří se i tam, kde dříve nebyly. Dnes už je máme na všech rybnících," konstatoval Radek Vach.

Vydra říční patří mezi kriticky ohrožené druhy, takže je v seznamu zvláště chráněných živočichů, a díky tomu mají  rybáři nárok na náhradu. Na vyplácení kompenzace existuje metodika, jenže podle Radka Vacha je zastaralá a škody jsou daleko vyšší. Za loňský rok je odhadl na více než milion korun, od státu  rybářství dostává několik set tisíc.

Proti vydrám rybáři žádnou obranu nemají. Ale i kdyby přestaly být chráněné, moc by to prý nepomohlo. „Jejich lov je velice komplikovaný a množí se tak rychle, že by odvrácení vznikajících závažných škod znamenalo dlouhodobé úsilí," uzavřel Radek Vach.