Rodiče dětí jsou hrozícím koncem ozdravoven v Královéhradeckém kraji znepokojení, a tak ve středu 10. května zveřejnili petici za jejich zachování. Do úterý 16. května ji už podepsalo více než 1 200 lidí.

Tomáš Budka z Prahy patří mezi rodiče, kteří mají s pobytem v krkonošských ozdravovnách výborné zkušenosti a nedovede si představit jejich zánik. Také on petici podepsal. „V ozdravovně v Peci pod Sněžkou jsme byli třikrát a na zdraví a kondici našich dětí se pobyt vždy výrazně pozitivně projevil. Tři týdny strávené ve výšce 1000 metrů nad mořem uprostřed hor jsou prostě znát,“ zdůraznil Budka. „Pocházím z Ostravska a ozdravovna ve Špindlerově Mlýně mě v podstatě vytáhla z astmatu. Koncept ozdravoven je unikátní,“ přidala se Pavlína Poláková.

Rodiče upozorňují, že ozdravovny poskytují důležitou zdravotní péči dětem z celé republiky a mají nezastupitelné postavení v podpoře zdraví dětí dotčených zhoršujícím se životním prostředím.

Ozdravovny se odvolaly na ministerstvo

Ředitelka Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov Jana Totková uvedla, že je situace velice složitá. „Krajský úřad jako orgán státní správy rozhodl o zamítnutí naší žádosti o poskytování zdravotních služeb. To by znamenalo zánik ozdravoven. Rozhodnutí nenabylo právní moci, proto jsme podali odvolání na ministerstvo zdravotnictví,“ potvrdila Deníku Totková.

K uzavření dětských ozdravoven na Trutnovsku nemá dojít kvůli zpochybnění jejich významu v podpoře zdraví dětí, ale kvůli administrativním důvodům, které spočívají v odmítnutí udělení oprávnění v nejasné legislativní situaci. Zákon 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování totiž nezná pojem dětská ozdravovna.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob vysvětlil, že ozdravovny vykonávaly činnost na základě registrace nestátního zdravotnického zařízení, která byla vydána Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov podle právní úpravy platné k 20. srpnu 2003, tedy podle již neplatného zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. „Sdružení dosud disponovalo pouze registrací podle předchozí právní úpravy a řízení o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, nebylo dosud ukončeno,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Podle jeho vyjádření ministerstvo zdravotnictví od 15. května 2023 eviduje jedno odvolací řízení proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, Odboru zdravotnictví, které se týká oprávnění k poskytování zdravotních služeb. „S ohledem na to, že spisová dokumentace byla s odvoláním předložena ministerstvu toto pondělí, nebylo ve věci dosud rozhodnuto,“ řekl Ondřej Jakob.

Dětská ozdravovna je v novém hávu.
Rekonstrukce dětské ozdravovny Mělnická bouda skončila. Stála 16 milionů

Současná vyhláška ministerstva zdravotnictví klade pro prodloužení státem podporovaného provozu ozdravoven podmínku na jejich vybavení a personál stejné úrovně, jako mají odborné léčebné ústavy. To je jádro problému.

Hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček zdůraznil, že pro ozdravovny to v prvé řadě znamená povinnost sehnat další pediatry. „Což je v dnešní době, při nedostatku lékařů i pro ambulantní péči, zbytečné a ekonomicky neúnosné, zvláště pokud se jedná o pobyty ozdravné a nikoliv léčebné. Kvůli ministerské vyhlášce a naplnění jejich podmínek totiž ozdravovny nemohou od kraje získat potřebnou registraci,“ popsal situaci Červíček. Podle něj jde o absurdní situace, kdy pojišťovny platí ozdravovny. „A nemají s tím sebemenší problém a my, jako zřizovatel, na fungování ozdravoven doplácíme milionové částky,“ povzdechl si.

V úhradové vyhlášce na posledním místě

Totková souhlasí, že největším problémem je personální zajištění. „Ministerstvo zdravotnictví říká, že jsme následná péče a pro registraci nás musí posuzovat jako odborný léčebný ústav a vyžaduje poskytování služeb na jejich úrovni. Přitom v úhradové vyhlášce figurujeme ze zdravotnických zařízení až úplně na posledním místě a ve srovnání s odbornými léčebnami kvůli tomu dostáváme třetinu peněz od pojišťoven,“ poukázala na podstatný rozdíl, kdy ozdravovny dostávají jen 1175 Kč na den.

Ačkoliv ozdravovny nedostaly od krajského úřadu, který se musel řídit ministerskou vyhláškou, registraci k provozu, vedení hejtmanství chce jejich zachování. „Od vedení kraje máme podporu, do budov a jejich rekonstrukcí kraj investoval desítky milionů korun. Pokud by opravdu došlo k ukončení činnosti ozdravoven, krajské zastupitelstvo by rozhodovalo, co s objekty bude,“ konstatovala ředitelka Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov.

Nesmyslný úřednický postup

Vedení kraje se snaží iniciovat změnu legislativy tak, aby mohl nadále ozdravovny provozovat. Jednání podle hejtmana probíhají více jak dva roky a zatím se nepodařilo přístup ministerstva změnit. „Jako zřizovatelé to v tuto chvíli již nemáme zcela ve svých rukou, rozhodnutí je dnes na straně ministerstva. Jsem však připraven iniciovat další jednání s ministerstvem a věřím, že se nesmyslný úřednický postup a legislativa pro současné fungování ozdravoven změní a ozdravovny s odvoláním uspějí,“ řekl hejtman Červíček.

HORSKÁ CHATA SALOMON v Peci pod Sněžkou patří mezi dvě nejvýše položené dětské ozdravovny v republice. Letos prošla modernizací.
Dětské ozdravovny na horách pořádně prokoukly

Případné zrušení by se týkalo dětských ozdravoven Špindlerův Mlýn Bedřichov, Špindlerův Mlýn Svatý Petr, Pec pod Sněžkou Karkulka a Mělnická bouda a Království Nemojov u Dvora Králové nad Labem. „Jezdí k nám zdravotně oslabené děti od 3 do 15 let z celé republiky. Pobyty jsou třítýdenní, prostředí na horách dětem prospívá. Je to účinná klimatoterapie,“ uvedla Jana Totková.

„Do ozdravovny jsme s dětmi jezdili každoročně dlouhá léta a i díky ní jsme eliminovali začínající astma. Děti dnes mohou vést plnohodnotný život a být přínosem pro společnost a ne naopak. Ozdravovna má rozhodně své opodstatnění,“ podělil se o osobní zkušenost Petr Lustig z Prahy.

„Se syny jsem dvakrát absolvoval pobyt v ozdravovně Bedřichov ve Špindlerově Mlýně a poté se vždy jejich stav výrazně zlepšil. Ozdravovny mají svůj nezastupitelný význam,“ doplnil Ondřej Ščur. Také Stella Kocourková z Kralup nad Vltavou má z pobytu v krkonošských dětských ozdravovnách stejné dojmy. „Budu na to vždycky vzpomínat. Syn je velmi často nemocný a alergický, pobyt mu prospěl a pomohl.“

Zůstane jen u vzpomínek nebo budou mít poslední české dětské ozdravovny možnost pokračovat?