Úderem páteční čtrnácté hodiny budeme mít možnost poprvé vybírat nového prezidenta České republiky. Ačkoliv hlava státu nemá u nás až tak rozsáhlé pravomoci, přímá volba prezidenta evidentně způsobila mezi lidmi mnohem větší rozruch než fakticky důležitější parlamentní volby.

Pro všechny voliče jsou dnešní volby premiérou. Volební systém všichni známe a víme, jak funguje, jelikož podle něj již více než 16 let vybíráme senátory. Přesto jsou prezidentské volby v lecčems nové a k výběru svého favorita přistupuje každý z jiného hlediska. Pokusme se tedy shrnout pozitiva a negativa jednotlivých kandidátů na prezidenta. Abychom nikomu nekřivdili, vezmeme to v abecedním pořadí.

JANA BOBOŠÍKOVÁ
Lídryně Suverenity je zkušená politická matadorka. Ukázalo se ovšem, že je ochotná kandidovat kamkoliv a za kohokoliv, což jejímu současnému snažení ubírá na přesvědčivosti. Zaujmout tak Bobošíková může snad jen zaryté euroskeptiky, jelikož její vztah vůči Evropské unii je ještě vyhrocenější než postoje končícího prezidenta Václava Klause.

JIŘÍ DIENSTBIER
Nejmladší kandidát na prezidenta těží ze slavného jména, ale také z toho, že není politicky výrazně vyhraněný. Je tedy sice kandidátem ČSSD, ale oproti jiným stranickým kolegům je přijatelný i pro voliče, kteří sociálním demokratům právě nepřejí.
Výhodou pro něj může být právnické vzdělání. Nevýhodou naopak fakt, že zatím nebyl ve vysoké politice dostatečně výrazný a lidé ho znají spíše z komunální politické scény, kde protestoval proti vytvoření velké koalice na pražském magistrátu.

JAN FISCHER
Fischer má zkušenosti s vysokou státní funkcí – jako premiér byl velmi oblíbený, což je na české poměry velký nezvyk. V poslední době se rozjela silná negativní kampaň proti Fischerově členství v KSČ v letech 1980 až 1989. Větším problémem může být fakt, že bývalý premiér a uznávaný ekonom působí nerozhodným dojmem a v debatách často není schopen či ochoten projevovat své názory.

TÁŇA FISCHEROVÁ
Působí jako milá a sympatická dáma. Otázkou ovšem je, zda je to dostatečná kvalifikace pro post hlavy státu. Dokázala by zkrotit protřelé politiky, se kterými by chtě nechtě musela spolupracovat? Dobrá volba je to asi pro všechny příznivce zesnulého exprezidenta Václava Havla a jeho idealistické politické linie.

VLADIMÍR FRANZ
Všeobecně je přetřásán především jeho vzhled. Je to možná trochu povrchní, ale faktem zůstává, že právě extravagantní vzezření přináší Franzovi velké množství odpůrců, ale zároveň také mnoho příznivců, hlavně mezi mladými lidmi. Je to kandidát, který boduje svou nonkonformitou a tím, že není nijak spojen se současnou politickou reprezentací.
Nevýhodou je, že se Franz začal ve veřejném životě více angažovat až poté, co ohlásil svou kandidaturu. A letitá zkušenost velí nevěřit ničemu, co zazní jako součást předvolební kampaně. Jak tedy zjistit Franzovy názory a postoje?

ZUZANA ROITHOVÁ
Ze všech kandidátů je patrně nejméně výrazná, což z ní dělá tak trochu outsidera přímé volby. Dobrou volbou je pro příznivce křesťanských demokratů, jelikož jako členka KDU-ČSL bude mít nejspíš snadno čitelné postoje.

KAREL SCHWARZENBERG
Co se týče zahraniční politiky, byl by Schwarzenberg asi tou nejlepší volbou. V zahraničí je respektovaný, České republice by zajistil dostatečnou vážnost. Nechybí mu osobitý humor a charisma, ale ublížilo mu, že je v poslední době považován spíše za maskota kryjícího neoblíbeného ministra financí Miroslava Kalouska než za skutečného předsedu vládní TOP 09.
Schwarzenbergovou nevýhodou je rovněž to, že je ze všech kandidátů nejstarší a je znát, že mu občas chybí potřebná energie.

PŘEMYSL SOBOTKA
Sobotka je ve vrcholné politice už pěknou řádku let, přesto se ho netýkal žádný velký skandál a nezapletl se s žádnými kmotry, což je u vrcholných politiků ODS věc neobvyklá a chvályhodná.  Na druhou stranu i přes vysoké ústavní funkce, které zastával, nebyl nikdy příliš výrazný. Chybí mu charisma, je tak trochu „šedou myší" prezidentské volby. Bude se moci spolehnout na podporu relativně početného tábora příznivců ODS?

MILOŠ ZEMAN
Velkou nevýhodou Miloše Zemana je to, že se jako premiér zapletl do značného množství kauz, nevoli vzbuzuje také jeho tým poradců, jehož šedou eminencí je Miroslav Šlouf. Ovšem i volba Zemana má svá pozitiva – je to výborný řečník a je také posledním politickým premiérem, který opouštěl tento post dobrovolně a bez ostudy, o čemž se může jeho následovníkům Špidlovi, Grossovi, Paroubkovi a Topolánkovi jen zdát.