Kliknutím zvětšíteHradecký kraj je od počátku epidemie vůbec nejpromořenější region v Česku. Podle analýzy serveru Visualito je zde totiž od loňského března vůbec největší podíl pozitivních testů na koronavirus, konkrétně 18,2 testů na 100 obyvatel. Celorepublikový průměr je přitom rovných 14 procent, tedy skoro o čtvrtinu méně. Vyplývá to ze studie serveru Visualito.
Promořenost podle krajů
A ještě zajímavější je bližší pohled podle okresů. Rovnou čtyři okresy z pěti v hradeckém kraji patří mezi první šestici nejpromořenějších z celkem 77 okresů v Česku.
První je však nikoliv Trutnovsko, nýbrž Náchodsko s rekordními 19,1 pozitivně testovanými na 100 obyvatel okresu. Trutnovsko je druhé s 18,6 procenty, třetí Hradecko s 18,5 %. Po čtvrtém a pátém místě okresů z jiných krajů je pak na šestém místě Rychnovsko s rovnými 18 procenty.
Na devátém místě je pak ještě okres Chrudim ze sousedního Pardubického kraje. Ostatně, Pardubický kraj jako celek je se 16,3 % pozitivních testů třetí nejpromořenější ze 14 českých krajů, a to za druhým Libereckým krajem.
Podle dat Ministerstva zdravotnictví mělo pozitivní test na covid za poslední rok už 1,5 milionu obyvatel, tedy zmíněných 14 procent obyvatel Česka. Podle epidemiologů je však počet skutečně nakažených vyšší, podle některých až třikrát. Vedle obrovského množství bezpříznakových jedinců se totiž mnozí v případě lehčího průběhu ani nenahlásili a podobně jako chřipku nemoc vyleželi doma.
Z dat serveru Visualito vyplývá zajímavost, že se na čelných příčkách neumístil Karlovarský kraj nebo aspoň okres Cheb. Tento západočeský region však epidemie výrazně zasáhla až letos, data ovšem vyjadřují celoroční vývoj epidemie. Kdyby se počítaly pozitivní testy na covid jen za letošní rok, umístilo by se Chebsko na osmém místě ze 77 okresů. Za celou dobu epidemie je ale až třicáté.
Nepromořenější a naopak nejméně promořené okresyZ dat a zejména jejich grafického zpracování (viz obrázek) je zřejmé rostoucí procento pozitivních testů na covid v souvislosti s rostoucím věkem, ovšem s jednou výjimkou - propadem ve věkové skupině 60 až 89 let. To nasvědčuje hypotézám, že se covid výrazně šíří především v pracovním kolektivu, mezi lidmi v produktivním věku mladších 60 let. A také domněnce, že čím je člověk mladší, tím má vyšší pravděpodobnost bezpříznakového průběhu nákazy.
Stejné vysvětlení se pak týká i zdánlivě vysoké promořenosti nejstarší populace obyvatel nad 90 let. "Bezpříznakových seniorů 90+ bude méně než bezpříznakových u mladší populace. Překvapující je rozdíl kategorií 90+ a 80 - 89. Důležité bude asi i to, že většina 90+ potřebuje pomoc od ostatních (domovy pro seniory, nemocnice, …) a mají tak větší pravděpodobnost nákazy," okomentoval to server Visualito.
Nadúmrtnost podle krajů v sedmém kalendářním týdnu, kdy vrcholila epidemiePoslední graf pak vypovídá o rozdílech v celkové úmrtnosti v jednotlivých regionech. Covid má na svědomí obrovský nárůst úmrtnosti, je nejvyšší od druhé světové války. Za celý loňský rok byla úmrtnost v Česku o 15 % vyšší oproti dlouholetým průměrům, v kritických týdnech na přelomu října a listopadu však dosahovala až 100procentního nárůstu oproti běžným číslům.
A první týdny letošního roku se nevyjíjejí o mnoho lépe. Právě Královéhradecký kraj měl například v sedmém týdnu roku 2021, kdy zde vrcholila epidemie, téměř dvojnásobnou úmrtnost, než je v tomto období obyvklé. A Pardubický kraj na tom byl jen o málo líp, jak vyplývá z grafu.
Vůbec nejhorší situace však byla v Karlovarském kraji. "V sedmém týdnu roku 2021 měl Karlovarský kraj více než trojnásobný počet úmrtí, než odpovídá průměru z let 2015-2019," uvedl server Visualito.
24
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
