Žíznící stromy totiž snadno napadá nebezpečný lýkožrout smrkový, někdy nesprávně označovaný jako kůrovec. Hradečtí lesníci nicméně uklidňují, že situace je zatím pod kontrolou. „Evidujeme vyšší výskyt napadených stromů než v minulých letech. Prozatím ale kalamitní stav není a doufáme, že ani nenastane," potvrzuje Aneta Bůžková z Městských lesů Hradec Králové.

Rychle vytěžit a odvézt na pilu

Teplo a hlavně sucho zhruba pětimilimetrovému létajícímu škůdci extrémně vyhovuje, vyprahlé stromy jsou oslabeny a nedokáží se jeho náletům účinně bránit. „Zdravý strom zavalí brouka smůlou a má větší šanci na přežití. U velkého napadení ale ani zdravý strom nemá šanci. Proto doufáme, že brzy začne pršet, stromy nasají vodu a nebude hrozit zhoršení situace," říká Aneta Bůžková z hradeckých městských lesů.

Brouky pod kůrou odhalí i sýkorka

Lesníkům tak zbývá jediné, napadené stromy rychle pocházet a odvézt z lesa pryč. Po vylétnutí totiž brouci napadají stromy blízké tomu, kde se vylíhli, a proto vznikají typická „kůrovcová oka" neboli souvislé plošky napadených stromů, které je nutné vykácet celé. „Pokud by zásah nebyl dost rychlý, mohla by z napadených stromů vylétnout další generace lýkožrouta a způsobit větší škody," vysvětluje Aneta Bůžková. Když má totiž lýkožrout vhodné podmínky, dokáže mít až tři generace do roka.

Podobná situace už tu byla

Nemocné stromy lesníci vytipovávají podle prořídlé koruny, usychajícího žloutnoucího jehličí a opadávání kůry. V hledání jim ale pomáhají také ptáci, kteří se brouky živí. „Datli, strakapoudi, ale třeba i sýkorky nám pomohou poznat strom, pod jehož kůrou již brouci jsou," vypočítává Aneta Bůžková s tím, že situaci podobné té aktuální zažily hradecké městské lesy už několikrát.

Své o škůdcích ví například šumavské lesy, tam jsou ale rozsáhlé kalamity způsobené jinými faktory jako je například bezzásahovost, které na Hradecku nejsou. Hradecké městské lesy navíc nevysazují tak rozsáhlé smrčiny