FOTO, VIDEO: Historici vypátrali na Lesním hřbitově hrob četníka Arazima

Lesní hřbitov na okraji Hradce Králové je pro neznalého bludiště, cesty a cestičky se proplétají mezi stovkami náhrobků.

„Rozjeli jsme pátrání a obcházeli hradecké hřbitovy. Nakonec se nám ozval pán, který nám zhruba řekl, že ví, kde je Josef Arazim pohřbený. Další dvě odpoledne nám trvalo, než jsme hrob našli. Předtím jsme snad třikrát prošli kolem,“ popisuje takřka detektivní pátrání po místě posledního odpočinku českého vlastence historik Miloš Bernart. Prostý hrob je orámovaný kamennou obrubou a na černé žulové desce je prostý nápis Rodina Arazimova. Právě tady chtějí v polovině října při otevření výstavy Četnické humoresky v Salonu republiky historici uspořádat malý pietní akt.

Josef Arazim, kterého si v Četnických humoreskách zahrál Tomáš Töpfer, posloužil filmařům podobně jako další četníci z Hradecka a jejich případy jako inspirace pro populární seriál. Arazim byl vlastenec, jako legionář bojoval v Itálii, za první republiky udělal kariéru u četnictva. Za druhé světové války za zapojil do protinacistického odboje. Po zrušení četnictva sloužil u SNB, odkud ho komunisté vyhodili. Nakonec dožil v prostém domku v hradeckých Malšovicích a zemřel v polovině sedmdesátých let. Lesní hřbitov je odtud vzdálený necelé dva kilometry.

Na Hradecku znovu řádili internetoví podvodníci, dva lidé přišli téměř o milion

Historici připravující podzimní rozsáhlou výstavu, která chce vzdát prvorepublikovému četnictvu hold, oslovili veřejnost. Sbírají osobní památky, předměty nebo fotografie spojené s četníky, kteří mezi lety 1918 až 1945 sloužili v Hradci Králové.

„Ozvali se nám lidé, kteří měli i osobní vzpomínky na Josefa Arazima. Jeden pán nám vyprávěl, že ho maminka strašila, že když bude zlobit, tak na něj zavolá strážníka Arazima,“ připomíná spíš úsměvnou, ale cennou informaci další z historiků připravujících výstavu Jan Hrubecký. Na pultu před ním je už několik budoucích exponátů. Mezi šavlemi, příručkami na vyšetřování je i četnická přilba. „Je vyrobená ze ztužených králičích a zaječích chlupů. Četníci ji nenáviděli, neposkytovala žádnou balistickou ochranu, přitom v létě v ní bylo horko, v zimě pak ke kovovému lemu přimrzaly uši,“ dodává další zajímavý střípek poznání získaný od pamětníků Hrubecký.

Do roku 1936 sídlila četnická stanice na třídě Československé armády.Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

Ostatně peripetie zažívali četníci i s nezbytným šavlemi. „Museli je nosit a cvičili se pravidelně v šermu, ale jinak byly spíš na škodu. O použití v akci je minimum záznamů, spíš překážely v běhu a došlo i k několika úrazům, kdy na šavli četník upadl," připomíná Bernart.

Historikům Muzea východních Čech se od konce zimy přihlásila desítka lidí, vesměs potomků hradeckých četníků. „Cenné jsou pro nás i vzpomínky, jakákoliv informace nám může pomoci. Třeba jakým způsobem vnímali četníci službu. Každá fotka je pro nás cenná, i ta civilní,“ připomíná Bernart fakt, že lidé se mohou stále ozvat a historikům pomoci. Do muzea se dostávají i bizarní předměty. Jako ten z pozůstalosti po veliteli hradecké pátrací stanice Vilému Exnarovi. „Cikánka ho proklela zaklínátkem a pak se pátračce nějaký čas nedařilo. Tak jí ho zabavili,“ usmívá se Hrubecký.

Řidiči na nemocenské a na dovolených, Hradec přerušil provoz na dvou linkách

Služba u četnictva ale byla řehole. Četník musel měsíčně strávit v terénu 180 hodin, k tomu administrativa a pohotovosti. „Aby se mohl četník oženit, musel dosáhnout hodnosti strážmistra, musel mít odslouženy čtyři roky, nebo mu muselo být nejméně 30 let. Pak mohl žádat o povolení o sňatek,“ líčí Bernart. Četnictvo pak budoucí paní četníkovou prověřovalo, a pokud se našly pochybnosti, povolení nemusel dostat. „Třeba jsme našli záznam, že teta prověřované žije nepočestným způsobem života a jest vyhlášenou poběhlicí a povolení bylo zamítnuto a četník byl převelen, aby i ten vztah zanikl,“ připomíná historik Miloš Bernart, jak byla pro četníky důležitá prestiž a autorita.

Výstavu Četnické humoresky v salonu republiky otevře Muzeum východních Čech 15. října a na slavnostní zahájení mají do někdejšího Arazimova působiště přijet i známí herci, kteří ztvárnili seriálové četníky. Účast už přislíbili Petr Kostka, Tomáš Töpfer nebo Ivan Trojan.