Dopoledne tak skupina trhacích prací HZS ČR ve spolupráci s hasiči Libereckého kraje a s pracovníky Povodí Labe začala pracovat na rozbití ker. „Díky krám mohlo dojít k zaplavení části obce, proto se rozhodlo o jejich odstřelení,“ uvedl Daniel Mlčoch, zástupce tiskové mluvčí HZS Libereckého kraje. Na místě  hasičům mimo jiné pomáhala také policie, která zajišťovala místo odstřelu a řídila dopravu.

Prospěla by změna počasí

„Provedlo se zhruba pět odstřelů, část ledových ker se podařilo uvolnit. Skupina na místě nadále pracuje. Na místě je i bagr, aby dál narušoval ledové bariéry,“ podotkl Daniel Mlčoch a pokračoval: „Očekává se změna počasí, mělo by pršet, takže by se hladina Jizery mohla zvednout a to by napomohlo k odplavení ker dál.“

Odstřely se uskutečnily v blízkosti jednoho z rodinných domů. „Obyvatele jsme vždy před odstřelem vyzvali, aby opustili dům, pak se do něj zase mohli vrátit. Jiná evakuace nebyla potřeba,“ vysvětlil Daniel Mlčoch.

Po odstřelu ker u Dolní Sytové došlo jen k lokálnímu vybřežení Jizery v oblasti Loužku u Zrcadlové Kozy, zbytek ledové tříště a přívalu jarních vod stihlo pobrat koryto Velké Jizery.

„Každoroční ledové jevy tvoří jen v nejnižších místech povodí toku Jizery krátkodobé záplavy přilehlých luk a pozemků, což podle odborné terminologie nejde pojmenovat jako povodeň,“ řekl Krkonošskému deníku včera tajemník krizového centra Zdeněk Fišer.

K odstřelu ker mělo původně dojít i v Dolánkách, kde hasiči monitorovali situaci z helikoptéry. Nakonec se zde ale neuskutečnil, protože vlivem tání se několikakilometrová bariéra uvolnila sama a zbytky ledu odnesla zvýšená hladina Jizery směrem k Turnovu. K povodni tak nedošlo.

Pomohly jim vakuové jezy

Zdeněk Fišer ocenil především vliv obou pohyblivých jezů. „Díky nim dnes dokážeme nejen snížit hladinu velké Jizery v celém toku od provozovny Juty skoro až k Dolánecké lávce, ale pomocí snížení jezu u vyrovnávací zdrže poblíž Dlaskova statku, můžeme snížit hladinu toku téměř až k Zrcadlové Koze. To je také důvod toho, proč část ledového příkrovu popraskala a pozvolna odtekla umělým obchvatovým řečištěm a kry tak nepoškodily ani Dolánecký jez,“ vysvětlil.

Jak řekl, na horách leží zhruba dva metry sněhu a jarní tání může vyvolat opětovné vzedmutí hladiny Jizery.

Povodně ještě zažehnané nejsou

Největší nebezpečí pro Turnov ale podle Fišera tvoří srpnové povodně. Ty totiž pravidelně vznikají po velkých srážkách, jaké zde občané zaznamenali v roce 1976, dále pak v létech 2002 a 2010. Vznikají z tlakové níže, která na severovýchod Evropy putuje od Anglie, pravidelně se zastaví před Ruskem a vrací se k nám. „Jarní tání zatím nikdy v historii nedosáhlo takového stupně, jako tato aktivita,“ řekl Fišer. Podle jeho dlouhodobého pozorování mohou město ohrozit ještě říjnové a listopadové deště, avšak ty nejsou už tak četné a dají se opět regulovat pomocí pohyblivých jezů i odpouštěním vod v přehradách na horním toku Jizery.

Bagry na Jizeru už nesmí

V padesátých a šedesátých letech koryto Jizery pravidelně udržovaly plovoucí bagry. Správci toku vytěžený písek prodávali pro betonářské účely a tím neustále prohlubovali koryto řeky, které se průběžně zanášelo, a to od dnešního stavu až o jeden a půl metru.

Fišer sice váhá, zda by k podobnému využití říčního písku mohlo dojít i dnes, avšak daleko větší překážkou prý je postoj ochránců přírody. Ti totiž uplatnili zákaz této těžby kvůli žijícím živočichům na dnu řeky, jako je vranka a mihule říční.

„Jizeru sledujeme už roky, ale vždy nás překvapí, jako třeba včera v noci, kdy si s bariérou poradila sama. Doufám, že i v budoucnu její tok pohlídáme díky nově postaveným pohyblivým jezům a nebezpečí povodní tak snížíme na skutečné minimum,“ konstatoval Zdeněk Fišer.